Zkáza

Attila Bartis (Maďarsko)

ZKÁZA (ROMLÁS)

z maďarštiny přeložila Gertrud Korpič

3 m, 2 ž

komorní drama

Hlavní postavou je přední fotograf na výslunní své kariéry, který vedle aktů žen fotí také mraky. Na začátku hry se dozvídáme, že trpí nevyléčitelnou nemocí. Rakovinu diagnostikovali kdysi i jeho mladší sestře a dle jeho názoru lékaří udělali téměř všechno proto, aby trpěla až do posledního dne svého života. Proto se sám rozhodne neléčit a ačkoli ho toto poznání blížící se smrti uvrhne do zoufalství, zároveň v něm probudí neskonalou touhu po absolutním žití.

V noční tramvaji v Budapešti potká mladou dívku a ona se mu po zbytek času, který ještě má, stane múzou a také vším, po čem prahne jejich pudová vášeň. Fotí ji dnem i nocí a po devíti měsících plánuje velkou výstavu, sestavenou z jejích fotek. Ona ale nežije jenom na jeho fotkách. Poté, co se oblékne a opustí ateliér, uklízí v cizích kancelářích a platí svůj laciný podnájem. Naskytá se tak otázka, který z jejích životů je ten pravý a co všechno je schopen člověk protrpět kvůli lásce. Jejich láska se totiž stává tragickou nejen faktem blížící se smrti, ale také díky neustálé přítomnosti fotografovy manželky. Napětí v tomto milostném trojúhelníku se stupňuje a láska jako taková dostává zcela nové dimenze.

Bartis není v pravém slova smyslu dramatik, přesto je jeho technika psaní dialogů velice zajímavá a funkční, zejména co se jevištního ztvárnění týče. Jedna jeho věta může být interpretována různými způsoby a častokrát je dvojsmyslná. A jelikož jde o vztahy mezi mužem a ženou, drží autor napětí až do konce, pouze na základě slov. Používá přitom velice jemný, inteligentní humor, hraje si se slovy a někdy přechází do kruté ironie a komické trpkosti. Struktura je uzavřená, příběh milostného trojúhelníku se odehrává v jednom ateliéru, případně v bytě fotografa. Tuhle sevřenou strukturu narušují pouze blízcí příbuzní mladé dívky, kteří vnáší do hry zemitý ráz venkovských lidí a nastolují otázku, kam až lze zajít v rodinných vztazích a jaký je rozdíl mezi vydíráním a snahou zabezpečit své neteři i sobě pohodlné žití.

Bartisova hra Zkáza byla uvedena ve Vígsínházu v roce 2009, u nás ve formě scénického čtení v rámci dne maďarské dramatiky v červnu 2012 v Divadle na Zábradlí.

Bartis se narodil v roce 1968 v Marosvásárhely (Rumunsko – Sedmihradsko). Je jedním z nejzvláštnějších objevů maďarské literární scény devadesátých let. Jeho romány a novely pojednávají o nezvyklých událostech. Jejich líčením vytváří samostatné světy plynoucí v subjektivním čase, a tak i zdánlivě banální příběhy dosahují magické atmosféry. Je modernistou v tom smyslu, že přepisuje (většinou) ponuré události 20. století. Zatím největší slávu mu v roce 2001 přinesl román Klid (A nyugalom), který byl přeložen také do češtiny. Na základě tohoto románu napsal divadelní hru Moje matka Kleopatra (Anyám, Kleopátra), kterou v roce 2003 uvedlo Národní divadlo v Budapešti. V roce 1997 získal literární cenu Tibora Déryho a v roce 2002 cenu maďarského spisovatele Sándora Máraie.