(Wilde) Mann mit traurigen Augen

Händl Klaus (Rakousko)

(WILDE) MANN MIT TRAURIGEN AUGEN (MUŽ SE SMUTNÝMA OČIMA)

4 m, 1 ž

Od premiéry v roce 2003 provází hru úspěchy především díky nezaměnitelnému autorovu rukopisu. Gunter, lékař, který se vrací odkudsi z Moldavska, kde léčil nemocné tuberkulózou, do rodného města Bleibachu, vystoupí kvůli mučivému horku z vlaku dříve a ocitne se ve vylidněném, sluncem rozpáleném velkoměstě. Shodou okolností se dostává do spárů rodiny Flicků, která jej na liduprázdném nádraží přesvědčí, ať pokračuje v cestě až druhý den, vyčerpaného a žíznivého doktora si proti jeho vůli začne přivlastňovat a ač Gunter chce pokračovat v cestě, nemá dostatek sil vzepřít se. Bratří Flickové jej odvedou k sobě domů, kde má údajně pomoci jejich sestře, ukáže se, že ani v bytě není nic k pití, rodina doktora postupně pohlcuje a ničí, mj. neustálým proudem svých promluv. Zoufalý a od začátku žízní trpící lékař zažívá již v jakémsi deliriu před svým koncem (otrávil se znečištěnou vodou?) náznaky lásky.

Autorův jazyk se stává jakýmsi médiem, vystupujícím mezi řádky textu, čtenář či divák je strháván nevyslovenou atmosférou, vírem promluv a zániku hlavní postavy, pro kterou není cesty zpět. Strohé a jakoby sluncem vysušené repliky vykreslují postavy na pomezí mezi zdvořilostními frázemi a obludností, stávají se melodickou a rytmickou skladbou pro pět hlasů, téměř bez pauzy, čárka znamená návaznost, tečka je tečka. Z textu vyvstává neúprosným sluncem projasněná noční můra protkaná kafkovskou absurditou.

Hra se v současnosti překládá do češtiny.