Výprodej podrazů

Jean Anouilh (Francie)

VÝPRODEJ PODRAZŮ

překlad Jiří Matějíček

12 m (4 m - velké role, 4 m - střední role, 4 m - role malé až němé)

dekorace - žádné ani netřeba

Napoleon se vrací na svých „sto dní". Napoleon pobude u Waterloo a je nahražen Ludvíkem XVIII. Napoleon odjíždí na britském Belerophonu do vyhnanství. Toť vše, celý základní děj této smutné historické burlesky. On totiž děj tady vůbec není důležitý.Každý ho beztak zná nazpaměť. Jenže Anouilh nám dokáže, že paměť klame.Ukáže nám, co si o událostech, slavných gestech a výrocích mysleli samotní jejich protagonisté. Kdesi na okraji událostí se odehrají dialogy Napoleona s Fouchém, Ludvíka s Fouchém. A my vidíme zcela nesentimentální zákulisí. Tím spíše, že tyto dialogy bezohledných a dosti často nekonečně cynických praktiků mají svůj protějšek v rozhovorech těchto dvou potentátů s poručíkem D´Anouville. Ten sice není pravděpodobně postava historická, tady však představuje nadčasový princip idealistického mládí, oddaného velké myšlence a připraveného se pro ni obětovat. Což potentáty zaskakuje, přivádí do rozpaků a posléze i nudí.

Anouilh v této konverzačce kupodivu ctí zcela bezezbytku autorskou kázeň a soustředěnost ( s níž je jinak v širokém toku svých dialogů často na štíru). Předkládá nám tak myšlenkově vybroušený kus křišťálu, že v něm lze spatřit nejenom minulost, ale i budoucnost. Jistě, Fouchého existenční peripetie jsou natolik notoricky známé, že už je nelze uvádět ani jako školní exemplum. Jenže Anouilh ve Francii 60. let napsal hru o době, založené na převlékání kabátů. Fouché byl v manipulaci s textilem jen o poznání zručnější, než jeho okolí. Může tedy tato hra někomu něco říci ještě po čtyřiceti letech v Čechách? Jistěže nikomu nic. A jestli někoho zasvrbí, nechť se poškrábe.