Vaterlos

Claudius Lünstedt

VATERLOS (Otec neznámý)

5 m, 2 ž

dějiště: město u moře s přístupovou cestou k lesu

Každé dítě má svůj sen. A fantazie, která ho živí, je tím bujnější, čím více mladý člověk nesouhlasí s okolím, které ho obklopuje. To se děje třem spolužákům v rebelantském pubertálním věku: Abadi by rád unikl tyranskému otci do země svých předků, zaměstnanými rodiči zanedbávaná Lela se chce dát na vědeckou dráhu v Japonsku a Felix, jemuž matka nechce prozradit identitu jeho otce, touží po tom, letět za ním na Slunce. Věří totiž, že jeho otcem je Faethon, syn boha Slunce. Analogie s tímto zpupným nezodpovědným polobohem ohrožujícím nebe i zemi je ve hře použita zcela záměrně. I Felix bere spravedlnost do svých rukou a vydává se na cestu násilí. Nejdříve shodí Abadiho ze střechy, poté zapálí školu, a protože násilí plodí násilí, pokračuje v likvidaci lidí, kteří se mu stavějí do cesty. Jediná Lela, věrná přítelkyně, která při Felixovi po celou dobu stojí a prokazuje alespoň trochu porozumění jeho zbloudilé duši, se mu dokáže postavit a zastřelí ho. Lünstedt mohl při psaní své hry vycházet z jednoho z aktuálních problémů naší společnosti - případů masakrů mezi středoškoláky. Autor svou hrou možná odpovídá na otázku po příčinách těchto lapsů: právě přecitlivělí adolescenti vnímají mnohem citlivěji tvrdost a hrubost svého okolí a neadekvátně aneb nedospěle se jí brání. Však se textem také jako refrén táhne Felixovo přání, pocit ze světa i skrytá výhrůžka: „Sbalím si kufry a..."

mč