V republice štěstí

Martin Crimp (Velká Británie)

V REPUBLICE ŠTĚSTÍ (IN THE REPUBLIC OF HAPPINESS)

z angličtiny přeložil Jakub Škorpil

3 m, 5 ž

Jak je u tohoto autora obvyklé, jeho nová hra (premiéra 6.12.2012 v Royal Court Theatre Jerwood Theatre Downstairs v režii Katie Mitchellové) vyniká formální originalitou. Jde o tři relativně samostatné, ale vnitřně provázané aktovky, pokoušející se zachytit současný myšlenkový i morální chaos západního světa ve formě, jež od zdánlivě realistického obrazu rodinného života přechází do písní, rapu či jakéhosi voice-bandu, aby skončila opět zdánlivě realistickým spojením intimního dramatu s karaoke.

Zničení rodiny zastihuje třígenerační rodinu o vánoční hostině. Senilní dědeček vzpomíná na své údajné věznění a lékařskou praxi, babička, která skutečně byla lékařkou, popisuje své výlety taxíkem, otec s matkou propadají absurdní šetrnosti a vyšroubovávají v domě žárovky, jejich dcera Hazel žárlí na svou sestru Debbie. Ta je totiž těhotná neznámo s kým, a tak si užívá mimořádně početných vánočních dárků od rodičů včetně nového auta. Vánoční „idyla“ kulminuje příchodem strýce Boba, který jim přijde cestou na letiště oznámit, že odlétá navždy se svou ženou Madeleine, a sdělí jim, jak a proč tato celou rodinu nesnáší. Nakonec přijde i Madeleine, aby mj. naznačila i to, že Debbiino dítě je možná Bobovo, ale jí to údajně nevadí…

Prostřední část Pět základních svobod individua je absurdní ironickou sumou „pouček“ a „vyznání“, jež se pokoušejí vyjádřit pocity a očekávání současného individualistického, ve skutečnosti však na tisíce způsobů manipulovaného člověka.

Závěrečná a titulní V Republice štěstí je dialogem Madeleine a strýce Boba, kteří zřejmě již dorazili do cíle své cesty, tropického ráje. Madeleine však Boba podezírá, že není šťastný, Bob se proto obává, že ho Madeleine opustí. Zpívá tedy raději podle jejích instrukcí své šťastné karaoke.

České premiéry se ujalo divadlo Letí v lednu 2014 v režii M. Schlegelové.