Tři sestry II

TŘI SESTRY II (Three Sisters II)

Překlad Sylva Hulová a Petr Štindl

6 žen, 3 muži

Reza de Wet domýšlí osudy postav ze hry Tři sestry Antona Pavloviče Čechova. Děje se v létě 1920. V Rusku vládnou od roku 1917 bolševici. Olga je padesátiletá stará panna, kterou vyhodili z místa ředitelky gymnázia, protože odmítla učit podle ideologie nového režimu, Máša, pětačtyřicetiletá milenka Marovského, generála Rudé armády, Irina čtyřicetiletá stará panna. Andrejovi je 47, je z něho místní funkcionář. Nataša je čtyřicetiletá, zošklivěla a ztloustla. Jejich dceři Sofii je už 18. Veršininovi je 62, býval generálem Bílé gardy. Staré chůvě Anfise je 97 a už nikoho nepoznává. Třicetiletý pronásledovaný dramatik Igor upomíná na postavy básníků a spisovatelů z jiných Čechovových dramat (Racek, Strýček Váňa). Ve hře jsou zmíněny i další postavy ze Tří sester nebo Racka. Tak se dozvíme, že Kulygin, bývalý Mášin manžel, se zastřelil, když ho žena opustila a odešla do Moskvy s Marovským; že Bobík vstoupil do Rudé armády. Nina Zarečná je úspěšná herečka, oblíbenkyně nového režimu. V textu zachytíme také odkazy na Višňový sad, nejzřetelněji v závěru, kdy v domě zůstává opuštěná Anfisa tak, jako ve Višňovém sadu sluha Firs. Máša se vrací z Moskvy, aby rodinu varovala: Marovský upadl v nemilost a byl zatčen. Na pozadí poprav nepohodlných osob je to takřka rozsudek smrti. Máša všechny přemluví k odjezdu do Moskvy. Už to ale není ta krásná Moskva ze snů tří sester, ale zplundrované a hladovějící město. Vedle politické roviny rozkrýváme také síť vztahů a nenaplněných lásek, ať už je to setkání Máši s bývalým milencem Veršininem, Irina beznadějně zamilovaná do Veršinina nebo Sofie zamilovaná do lékaře, který odejel na frontu. Náladu smutku, nostalgie, melancholie a ztracených nadějí a iluzí prohlubuje otevřený závěr: sestry v nejistotě odjíždějí do Moskvy, Veršinin odchází ze scény s nabitým revolverem.