Time Out

Zlatko Topčić (Bosna a Hercegovina)

TIME OUT (ODDECHOVÝ ČAS / PŘESTÁVKA)

4 m, 3 ž

Anglická verze hry autora z Bosny a Hercegoviny se vyrovnává s traumaty války v Jugoslávii. Hlavními postavami jsou dva váleční invalidi na vozíku - M.J. a Pippen. Nemají nohy - nemají pravou identitu, oba se totiž skrývají za pseudonymy. Jejich cílem je dostat se na turnaj postižených, proto se pečlivě připravují na basketbalový zápas hrou na ulici. Jejich hru a velmi civilní úvahy o životě přerušují válečné vzpomínky - na jevišti se v krátkých prostřizích zhmotňují jejich drsné zážitky. Symbolizují frustraci, ale i prostou radost ze života a vůli přežít kdykoliv a jakkoliv. Metaforou jejich života jsou ve hře jejich neexitující nohy - nemají je, a přitom je pořád svědí.

Ústřední otázkou druhé poloviny hry se stává téma odpuštění, boží existence a lásky. Poslední scéna se odehrává ve Frankfurtu po vysněném basketbalovém zápase, v němž M.J. a Pippen prohráli. Sen se zhroutil - M.J. odmítá i přezdívky a říká: „Nejsem nic než kus hadru." Na povrch vychází vzájemná nenávist i životní závislost obou válečných invalidů. V posledních chvílích se objevuje Monica, prostitutka z Balkánu, která pracuje v Německu; tak se setkávají tři lidé se zničeným osudem, „kteří nikdy nedostali šanci".

Hrou se prolíná ještě jedna dějová linie - dvou žen na demarkační čáře: jedna druhé prodává informace o jejím muži, nedozvíme se však, jestli jsou pravdivé, nebo jde jen o způsob, jak získat peníze.

Klíč ke hře může představovat právě skutečnost, že žádná z postav nemá svoje vlastní jméno - jako by ho lidé, změněni na pouhé „oběti války", prostě ztratili. Jako by být vojákem / raněným pro označení člověka prostě stačilo. A nebo je to snaha ztratit se, zapomenout na svůj zoufalý život a navzdory elementární logice prostě žít, jizvy nejizvy. Autor nikoho neodsuzuje, v samém závěru se na scéně objeví také voják a lehne si vedle obou invalidů a prostitutky, jsou si tak rovni v životě - i ve smrti.

Topčićův pohled na následky válečného utrpení je drsný a nesentimentální, přitom zábavný a pro člověka bez odpovídajících zkušeností velmi věrohodný. S nohami či bez nohou, pro Topčiće člověk zůstává člověkem, i se svými nesnesitelnými vlastnostmi.

Text je v agentuře k dispozici v anglickém překladu.

mlj