Testosteron

Andrzej Saramonowicz (*1965 ve Varšavě, Polsko)

TESTOSTERON

6 m

Svatba Kornela, mladého vědeckého pracovníka populárního díky televizi, s oblíbenou písničkářkou Alicí se má stát společenskou událostí Varšavy. V restauračním sálu právě probíhají poslední přípravy na oslavu. Když tu bezprostředně před příchodem novomanželů tři černě oblečení muži - Stavros, Fistach a Robal - přitáhnou do sálu zbitého mladíka - Sebastiana Tretina - a zabarikádovávají se. Teroristi? Válka gangů? Anebo snad policisté s nekonvenčním přístupem k právu? Skutečnost je ještě zvláštnější. Stavros, iniciátor „akce", je ženichův otec. Fistach a Robal jsou svatební hosté. Kdo je ale Tretin? Vyšetřování, které na se Stavrosův popud narychlo rozbíhá, má právě toto odhalit. Pomalu se ze střípků rozhovorů vynořuje obraz toho, co se stalo před momentem v kostele: Nevěsta řekla „ne" a přiznala se, že miluje jiného, a za milovaného označila Tretina. Mladík se dušuje, že ji viděl poprvé v životě, ale Stavros mu nevěří. Za každou cenu chce zjistit, kdo a proč si udělal legraci z jeho syna v den svatby. Pravda je ještě překvapivější...

Testosteron je černá komedie napsaná šťavnatým, živým jazykem, plná vtipných dialogů a odehrávající se v současnosti. I přesto, že využívá všech prostředků, které nabízí populární komedie, hra nerezignuje na vážnou reflexi. Vychází z definice evoluce, která vymezuje mužskou podstatu („muži jsou osobami přirozeně stvořenými k násilí a vraždám"), a ptá se: Jak být citlivý a oduševnělý člověk, když jsem biologickým samcem poháněným hormony? Jak „mužsky" milovat a neubližovat? Opravdu muži častěji zneužívají ženy? A co když je to úplně obráceně? Literatura a dramatika, které v posledních letech opanovalo feministické pojetí, nás nutí myslet si, že odpovědi na takovéto otázky jsou již dobře známé. Testosteron je mužská odpověď na Monology vagíny či Deník Bridget Jonesové.