T 5

Simon Stephens (Velká Británie)

T 5 (TERMINÁL 5)

1 ž

monodrama

Bolestný monolog třicátnice cestující londýnským metrem. Dnes vybočila ze svojí obvyklé trasy. Nepůjde koupit kávu, ani zařídit opravu radiátoru, jede jinudy než obvykle, směrem na konečnou, na Heathrow, letištní terminál 5. Sleduje okolí. Lidé se tlačí v metru, je to běžné všední odpoledne. Nepůjde vyzvednout dceru ze školky, udělá to sestra, u sestry bude Cassie stejně líp.

Vystoupí z vlaku a zjistí, že má sedm nepřečtených smsek a dvanáct nepřijatých hovorů. Hodí mobil do kolejiště. Lidé se na ni chvíli dívají, ale brzo si zase hledí svého. Až bude Cassie 16, matka jí bude na obtíž. Tomu chlapci na hřišti bylo taky 16. A ona se nejdřív jenom dívala, jak ho nějací jiní kluci kopou do hlavy a stehen. Nohu měl pak ohnutou v nepřirozeném úhlu. Manžel ji vyslýchal, jak dlouho se dívala, než se šla podívat, co se to děje. Manžel řekl svojí milence, že i když ji několik dní nevidí, stále cítí její vůni na rukou.

Neví, co chce, neví, kam míří. Není to pomsta. Stojí na peroně a najednou se vznese, stoupá vzhůru. Shora vidí mnohem víc než kdykoli předtím, vidí svoji dceru, je jí 16, cítí vůni rukou manželovy milenky, vidí, co mají zaměstnanci metra k obědu... A neví, jak se dostat zpátky dolů.