Suprotiv čelověka

Vjačeslav a Michail Durněnkovi (Rusko)

SUPROTIV ČELOVĚKA (VSTŘÍC ČLOVĚKU)

filmový scénář

1 m, 9 ž

K novému skladníkovi Studěnikinovi přichází kontrola. Aniž by se mohl bránit, skončí za rozkrádání ve vězení. Tam se seznámí se zlodějem Rašpilem.

Po odpykání trestu se Studěnikin chce vrátit do normálního života, ale nikde nemůže sehnat práci, až v chudém divadle, kde se stane hercem. Potká zde vstřícné lidi a především najde nové naplnění svého života. Divadlo je pro něj něčím, co přesahuje obyčejnou lidskou přízemnost. Pak se zde na útěku z vězení objeví také Rašpil a divadelní skupina, tvořená skromnými, zapálenými nadšenci, přijme i jeho. Oba kriminálníci jsou velmi dobrosrdeční, mírní lidé, kteří ale nejsou přijímáni většinovou společností, pouze divadelníky, kteří jsou městskými autoritami jaksi z milosti tolerováni. A divadelníci také sami sebe chápou jako velkou rodinu, která má zvláštní poslání - narušovat poklidnou hladinku lidské otupělosti a tuposti.

Situace v divadle se zhorší a soubor má být přestěhován do kulturáku. Divadelníci ale vědí, že to je protiprávní, a proto přemluví Rašpila, aby ukradl potřebné dokumenty, což se podaří a divadlo zůstane, kde je.

Přichází očekávaná premiéra Kaštanky a jeden z herců není přítomen, proto musí nastoupit Rašpil. V jevišti ale sedí zástupce místní policie. Po představení přijde do šatny a řekne Rašpilovi, že má tři hodiny na to, aby opustil město. Na nádraží ale Rašpil spatří mladíka, jak kope do psa. Zaplete se do rvačky... Posledním obrazem je vězeňské divadlo - na scéně hrají Kaštanku a Rašpil sedí v publiku.