Studenti dějepisu

Alan Bennett (Velká Británie)

STUDENTI DĚJEPISU (THE HISTORY BOYS)

z angličtiny přeložila Jitka Scoffin

11 m, 1 ž

Bennettova komedie (premiéra v květnu 2004 v Národním divadle v Londýně), jejímž základním tématem je úvaha o smyslu vzdělání, se setkala s mimořádným úspěchem u kritiky i u obecenstva. Hra získala četná prestižní ocenění, včetně ceny Laurence Oliviera a Cenu kritiků za nejlepší hru. V červenci 2005 začala práce na její filmové verzi.

Předmětem zájmu v The History Boys je malá třída bystrých žáků (17-18letých) v posledním ročníku chlapeckého gymnázia v severní Anglii v 80. letech. Osm chlapců se tu připravuje ke zkouškám do Oxfordu a Cambridge pod vedením dvou učitelů, jedné učitelky a ředitele, z nichž každý má na výuku odlišný názor.

Nejstarší a zcela nekonvenční učitel angličtiny Hector s oblibou ignoruje osnovy a dává svým žákům volnost ve formě výuky. Ti v hodinách zpívají staré písně, předvádějí scénky z klasických filmů a recitují a rozebírají básně podle svého výběru.

Ředitel školy, jehož hlavní ambicí je dostat své žáky na prestižní university a tím své gymnázium výš na ligovém žebříčku škol, má o efektivnosti Hectorovy výuky pochybnosti. Angažuje proto mladého, výpomocného učitele dějepisu, Irwina, který údajně zkouškami a studiem v Oxfordu sám prošel. Ten má za úkol připravit žáky ke zkouškám moderním a spolehlivým způsobem. Irwin chlapce učí, že z hlediska úspěchu u zkoušek, je forma a kontroverznost jejich projevu důležitejší, než pravdivost jejich argumentace.

Jediná žena ve hře, učitelka dějepisu Lintottová, se díky své dlouholeté praxi dívá skepticky nejen na výuku a vyučující, ale především na dějiny, které považuje za nekonečný sled malérů zaviněných muži. Své třídě se natají s tím, jak deprimující je proto pro ni vyučování dějepisu.

Žáci jsou ve hře svým učitelům důstojným protějškem a někdy "vědí víc, než přiznají". Hlavním cílem toho nejatraktivnějšího z nich, Dakina, je dostat do postele ředitelovu sekretářku. Posner, ten nejdojemnější a nejtalentovanější ze žáků, sám pozdní dítko židovských manželů, je do Dakina po uši zamilovaný. Do Oxfordu se nakonec dostanou všichni - i ten nejhloupější, Rudge, díky svému otci, který v jedné oxfordské koleji dělal kdysi sluhu, což je v dnešní době pro elitní instituci původ velmi lákavý.

Na příkaz ředitele sveze Hector na své motorce místo žáka Dakina kolegu Irwina. Ten ale na motocyklu nikdy nejel, a snad proto dojde k nehodě, kterou Hector nepřežije. Irwin skončí na vozíčku... a jako moderátor televizních dějepisných programů pro BBC.

Žáci se uplatní v různých úspěšných profesích, mimo Posnera, který, poznamenán vzděláním i homosexualitou, žije osaměle v anonymitě internetových kontaktů.