Street Trilogy (Car, Raw, Kid)

Chris O´Connel (Velká Británie)

STREET TRILOGY (TRILOGIE ULICE)

Trilogie sestává ze tří samostatných her. Vznikala v průběhu čtyř let a současnost se v ní odráží ve těch různých úhlech - prostřednictvím adrenalinové anarchie, krutě narušeného světa až k možnosti nového zrození. Všechny tři hry zachycují náš svět v klaustrofobických kleštích všudypřítomného násilí.

CAR (AUTO)

6 m

Hra se odehrává v průběhu dvaadvaceti letních dnů v současnosti. Na počátku stojí ukradené auto - gang čtyř mladíků, něco přes dvacet, ukradne auto, což je jejich oblíbená adrenalinová zábava. Situace se tentokrát komplikuje: majitel auta, třicátník Gary, se za zloději vrhá, pronásleduje je, skočí na kapotu auta, ale spadne a zůstane ležet na silnici. Není jasné, jak akt násilí skončil, mohla to být vražda - taková možnost v každém z účastníků incidentu vyvolává jinou reakci. Mladíci žijící divokým pouličním životem přece jen nejsou na takový zločin připraveni a každý se s možností, že se podílel na vraždě, vyrovnává po svém. Jason, jakýsi nepsaný vůdce, roztáčí kolo vražedného šílenství, snad aby zapomněl, a na zakázku vraždí znovu, tentokrát jako střelec. Nick, ústřední postava hry, se jde poradit se svým sociálním pracovníkem Robertem. Marky a Tim páchají sebevraždu pádem v ukradeném autě ze srázu. Vše nastartuje Jasonova vražda a útěk do bezpečí - gang se rozpadá, jistoty jsou narušeny. Pozornost se soustředí na Nicka, který se - na popud Roberta - setkává s Garym, aby se ve vzájemné terapeutické konfrontaci zbavili svých traumat. Místo toho dojde k ostrému střetu, nejen fyzickému, ale zejména psychickému a verbálnímu: setkání Nicka a Garyho je setkáním dvou přístupů ke světu, dvou životních postojů - anarchistické volnosti s destruktivními sklony a zbabělého, pohodlného, ale vlastně jaksi pochopitelného měšťáctví. Pravdu nemá ani jedna strana, Gary reprezentuje „tradiční" hodnoty, které jsou však postaveny na konzumu a sebezahleděnosti; Nick je obětí svého nešťastného dětství. Robert stojí mezi nimi, chápe obě strany, ale rozhřešení jim dát nemůže. Ve vypjaté situaci astmatik Nick umírá. Všichni chlapci tak za svůj zločin zaplatili životem - hra končí ruskou ruletou, kterou sám se sebou hraje Jason.

Hra má fragmentární strukturu: scény nedodržují chronologickou následnost, jejich logickému odlišení je tedy třeba věnovat pozornost. Scény odehrávající se paralelně na několika místech na sebe navazují bez přestaveb, vlastně do sebe plynule zapadají.

Hra Car byla poprvé uvedena divadlem Theatre Absolute v koprodukci s Bělehradským divadlem (Belgrade Theatre) 22. června 1999 v Muzeu dopravy v Coventry ve Velké Británii. Režíroval ji Mark Babych.

RAW

2 m, 4 ž

Hra se odehrává v současnosti během několika dnů, přičemž čas jednotlivých scén je přesně dán, jakkoli autor předepisuje jejich absolutní návaznost, zejména prostřednictvím hudby, která vytváří kulisu neutuchajícího hluku a pocit neustávajícího tlaku.

Děj začíná ve vlaku, v němž cestuje ústřední trojice dívčího gangu -náctiletých - jejich vůdkyně Lex brutálně napadne opilého mladíka, kterého dívky nechávají bez pomoci, aniž by se ujistily, že nezemřel. I v tomto případě funguje akt násilí jako katalyzátor.

Do příběhu vstupuje Rueben, sociální pracovník, který se snaží Lex zachránit a přivést ji „na správnou cestu". Každá z dívek má svoje trauma - Lorna je nemilované dítě, chce se vrátit ke svým rodičům, ale neví, jak je poprosit za odpuštění. Lex zahnaná do kouta neví, koho o co prosit, udržuje kontakt se starší sestrou, ale musí se jí vzpírat. Nakonec zbije i svoji kamarádku Trainers, kterou odveze sanita do nemocnice. Život gangu se rozpadá, udržuje ho jen Lexino hysterické (a unavené) násilí. Gang své násilné sklony vysvětluje Ruebenovi - tím se odhaluje jejich zbytečnost, hloupost, a hlavně zvrhlost. Vysvětlení znamená uvědomění a procitnutí - dívky přepadne nejprve nepojmenovaný, ale zásadní strach, obava z vlastních činů, ze života i světa kolem. Rueben si Lex odvádí domů, aby na ni dal pozor, ta ho ze strachu napadne a krutě zraní. Nacházejí je Lexina sestra Shelley a Trainers, která věří v Lexino zvláštní kouzlo. Hra končí jakousi modlitbou Trainers, v níž prosí dobro, aby přišlo.

Kouzla, zaklínání, rytmické projevy téměř beze smyslu hrají v textu významnou roli rituálů a opakování, které vše podivně znejišťuje a zároveň paradoxně zakotvuje. Autor pracuje s paralelností scén, výjevy v různých prostorech se prolínají a dávají tak textu ještě další rozměr.

Hra Raw byla poprvé uvedena divadlem Theatre Absolute v koprodukci s Bělehradským divadlem a divadlem Pleasance Theatre z Londýna 17. července 2001 v Bělehradském divadle v Coventry. Režíroval ji Mark Babych. Hra obdržela cenu na skotském Fringe Festivalu.

KID (DÍTĚ)

2 m, 2 ž

Hra Kid v sobě z celé O'Connellovy trilogie nese nejvíce naděje. Oproti Raw nastal posun v mnoha směrech - hlavními hrdiny dramatu jsou pětadvacátníci, vzhledem ke své minulosti na ulici, na hranici zločinu (nebo za ní) výrazně zestárlejší.

Podivně žijící pár, Lee a Zoe, se přestěhoval do nového domu. Zoe čeká dítě, Lee se snaží rodinu uživit, nikoliv však „poctivou prací". Kontrastním prvkem v domácnosti je třináctiletá Bradley, Zoeina sestra prožívající léta revolty hledáním vlastní pohlavní identity, o to však navenek drsnější a nepřizpůsobivější.

Relativně poklidný život dvojice se dramaticky mění s příchodem K, kumpána z minulosti, který se vrací z vězení. Setkáním s K se vyhrocuje vztah Lea a Zoe: dívka si uvědomuje, že chce především porodit dítě a vychovat ho v lepším světě, než v jakém žila ona, zatímco Lee nemá sílu nic měnit, touží nadále žít „v pohodě". Uvědomění si životního zoufalství, v němž oba vězí v tak mladém věku, vedou Zoe k závěrečnému rozhodnutí: opouští Lea, který odmítá řešit jakékoli problémy.

Hra se zabývá tematikou přátelství, ale hlavně falešného přátelství postaveného na spojení ve zločinu - zároveň tu jde o nezakotvenost, nejistotu hodnot a nevyslovenou touhu po nich. O'Connel nedidakticky varuje - nedostatek lásky a pozornosti lidi poznamenává a ničí; a nárok na něj mají všichni.

Hra svou strukturou opět narušuje klasické kauzálně chronologické pojetí - v návratech do minulosti se odhaluje kriminální minulost K a osudy, které celé trojice kdysi sdílela. Tímto způsobem autor mimo jiné varuje: za své činy musíme nést následky.

Hra Kid byla poprvé (v předpremiéře) uvedena divadlem Theatre Absolute v koprodukci s Bělehradským divadlem 15. července 2003 v Belegrade Theatre Within a Theatre. Premiéra se odehrála v rámci edinburghského Fringe Festivalu v Pleasance Cavern. Režíroval ji Mark Babych.

mlj