Strašidlo Cantervillské

Ladislav Stýblo - Oscar Wilde - Tomáš Mann

STRAŠIDLO CANTERVILLSKÉ

5 m, 7 ž a 3 myši

Hudební komedie

Nová divadelní adaptace proslulého díla Oscara Wilda vznikla úpravou nedokončeného textu povídkáře a herce Tomáše Manna. Jejím leitmotivem se stala citace: „V umění nevidí žádný zázrak, v kráse žádný význam a v minulosti žádný smysl" - to prý řekl Wilde po návratu z USA na adresu Američanů, tehdy již sebejistě vstupujících do tzv. amerického století (jak bývá někdy nazýváno století dvacáté). Když rodina amerického velvyslance Hirama B. Otise ve Strašidlu cantervillském stane tváří v tvář opravdovému anglickému strašidlu, zachová se přesně v duchu amerického pragmatismu - nejprve se ducha rozhodne ignorovat, protože nezapadá do přírodních zákonů a pak, když je jeho existence nevyvratitelná, se jej pokusí všemi prostředky zcivilizovat. Zdá se, že střet ducha s americkou rodinou skončí vítězstvím Otisů. Kdyby se ovšem do příběhu - jak také jinak - nevložila láska. To vše doprovázeno řadou písniček téměř po kabaretním způsobu rozvíjejících wildeovský žánr konverzační komedie.

Strašidlo cantervillské bylo ve své době parabolou k dobově oblíbenému pokleslému žánru tzv. rytířského, nebo-li též krvavého románu. Jeho dnešní obdobou jsou projevy „lidové zábavy" - nejrůznější show či komerční film. A právě na parabolách k těmto „pokleslým" útvarům je vystavěn i tento divadelní text. Nejde ovšem vždy o parodii nebo výsměch této pokleslé kultuře - spíše o vyjádření něčeho podobného, co ve své době zachytil např. Josef Váchal ve svém Krvavém románu: obdivu, ironie a zděšení zároveň.

las