Stop the Tempo!

Gianina Cărbunariu (*1977, Rumunsko)

STOP THE TEMPO!

z rumunštiny přeložila Jitka Lukešová

1 m, 2 ž

Autorka, která je divadelní režisérkou, říká o svém textu: „Mým záměrem bylo promluvit o realitě kolem nás, o životě mojí generace a o letech 2003-2004 v Rumunsku."

Příběh vypráví o třech mladých lidech, kteří se náhodně setkají v disco klubu Space (vesmír / místo / prostor). Marii je 27 let a má tři zaměstnání. Chybí jí ale pevný vztah a nevede žádný sexuální život. Rozhodla se, že to zkusí se svým gynekologem. Paula je bývalá reklamní textařka. Výpověď dala, když ji začalo štvát prodávání mateřství v přihlouplých reklamách. Je lesbička a její přítelkyně zrovna utekla s nějakým mužem do Velké Británie. Rolando se živí jako DJ, ovšem jeho styl úplně neodpovídá současným požadavkům, takže aby uspěl, musí na sobě dost zapracovat. Krátce po seznámení se všichni tři rozhodnou opustit klub a uspořádat si sexuální orgie. Ačkoli jsou si všichni vědomi, že jejich chování je spíš k smíchu, ze všech sil se snaží cítit k sobě něco opravdového. Jedinou skutečně opravdovou zkušeností je pouze automobilová nehoda.

Žádný z trojice přesně neví proč, ale všichni mají chuť se znova setkat. Setkání se realizuje v tomtéž klubu. Rolando ztratí sluch. Slyší pouze svůj dech, který má jiný rytmus než dech těch druhých. Najednou mu všichni ti „cool" lidé okolo připadají neskutečně cizí. Obě dívky sdílejí jeho pocit a společně dojdou k tomu, že veškerá hraná pohoda a stylovost by se vytratila hned, jakmile by se v klubu zhaslo a hudba ztichla. A Paula to skutečně udělá - vyhodí pojistky. Tma vyvolá v klubu paniku, ale zároveň do Space vnese tmu, ticho a klid. Od tohoto okamžiku se „odpojování" stane nejdůležitější činností této trojice. Jejich cílem jsou kluby, supermarkety, divadla, mcdonaldy, nákupní centra apod. Jejich snem je „odpojit" také televizi a provést totéž s celým Rumunskem.

Text končí Mariiným monologem, ve kterém vypráví publiku, co se stalo, když se přátelé jedné noci snažili „odpojit" obrovský koncert slavného DJe ze Západu. Paula a Rolando této noci zmizí (nebo zemřou?), když je při jejich konání přistihne policie. Právě teď je Maria v baru (nebo v supermarketu, nebo třeba v divadle) a svůj příběh vypráví těm, kteří jsou ochotni jí naslouchat. Věrně čeká a těší se, že znovu uvidí své přátele (a milence), protože jsou zde stále nesplněné sny a plány, které spolu vymysleli a které by také spolu měli provést.

Hra byla napsána přímo na tělo hercům, se kterými autorka již dříve spolupracovala, a protagonisté nesou jejich jména. Ve hře se cituje národní hymna, básně mladého rumunského autora Mariuse Ianuse, který byl neprávem obviněn z urážení Rumunska ve své knize Manifest anarchisty a používají se zde skutečné občanské průkazy herců.