Srpen v zemi indiánů

Tracy Letts (USA)
SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ (AUGUST: OSAGE COUNTY)
přeložil Julek Neumann
6 m, 7 ž
rodinné drama o třech jednáních
Letošní laureát broadwayské ceny TONY za nejlepší drama.
Tracy Letts udělal od přímočarého brutálního thrilleru Zabiják Joe velký kus cesty. Toto drama, které sklízí v současnosti úspěchy na Broadwayi, svým stylem zapadá do proudu rodinného dramatu, který má v americké dramatice silnou tradici. Při četbě si člověk nemůže nevzpomenout na O'Neillovu Cestu dlouhým dnem do noci, Hellmannové Podzimní zahradu a podobných příkladů by se našlo jistě větší množství.
Dějištěm hry je rodinný dům v Oklahomě poblíž Tulsy - velký a krásný staletý dům, nyní notně sešlý a vybydlený, nezdravě zabedněný. V prologu se setkáváme s Beverly Westonem (69), hlavním hrdinou, který vystupuje pouze v prologu, jak přijímá indiánskou hospodyni Johnnu (26). Že je indiánka je důležité pouze proto, že jde o člověka, který ještě neztratil zdravý rozum a ovládá mnoho užitečných věcí - starat se o nemocné, vést domácnost a dobře vařit. A tato domácnost péči potřebuje. Beverly totiž během celého prologu popíjí bourbon, i když jako zkušený celoživotní piják je schopen koherentně a na výši hovořit. Zasvěcuje Johnnu do poezie T.S. Eliota a do chodu domácnosti, zejména mu leží na srdci, aby se postarala o jeho ženu Violet, která je na práškách. V dalším dějství už Beverly nevystupuje, a přesto se o něm neustále mluví: zmizel. Do opuštěného domu se postupně sjíždějí odrostlé děti z celých Států. Přijíždí Barbara (46), jejíž život se zdá být naplněním všech parametrů amerického snu o rodině, a přece se nezadržitelně hroutí. S ní přijíždí její muž Bill (49) a dorůstající dcera Jean (14).
Objevuje se druhá dcera Ivy (44), i nejmladší Karen (40). Přijíždí i dominantní, malicherná Violetina sestra Mattie Fae (57), její ušlápnutý muž Charlie (60) a s nimi Little Charles, věčné dítě, kterému je nyní 37 let a není schopen se vymanit z matčina vlivu.
Postupně se dozvídáme rodinná tajemství: Ivy, která nemá na muže štěstí, chodí s Little Charlesem. Steve, který přijede jako nejnovější Karenin přítel, se podezřele rychle sbližuje s Jean, na svých 14 let až příliš vyspělou a vyzývavou dívkou. Dozvídáme se, že Beverly se utopil a postupně zjišťujeme, jaké dědictví zanechal v rodině. Little Charles je jeho syn a vztah s Ivy je proto incestní, Steve se jedné noci zapomene (oba s Jean jsou zkouření trávou), a jen tvrdá ruka indiánky Johnny ozbrojená kuchyňskou paličkou zabrání znásilnění Jean. Nakonec všechna rodinná tajemství vyjdou najevo. Barbara zůstává v opuštěném domě a hrozí, že bude kopírovat matčiny omyly. Přece jen ale existuje jistá naděje, že život půjde dál, lidé půjdou dál, i když navěky poznamenaní tím, co udělali a co se dozvěděli na sebe i na své blízké.
Hra má blízko k moderní tragédii. Hraje se o kolapsu hodnot, o zoufalé snaze udržet vztahy nad vodou, o krutosti lásky, marném úsilí vychovat děti, o starých vinách a velké úzkosti ze života. Nejde však o temný obraz zoufalství jako u Cesty dlouhým dnem do noci. Hra obsahuje některé vyloženě tragikomicky laděné scény. Herecké příležitosti jsou na současnou hru zcela mimořádné - vynikající herecký materiál zejména pro dámy od 40 let výš.

Premiéra proběhla v Steppenwolf Theater v Chicagu v roce 2007, u nás v červnu 2009 v ND Praha.