Srdce

Arnošt Goldflam

SRDCE

(podle knihy Edmonda de Amicis)

8 žen a 17 mužů

"Děti! Děti! Poslyšte tento příběh. Mohl by se nazvat příběhem školního roku. Je to příběh mého života, připravil jsem jej pro vás a chci vám ho teď vyprávěti." Těmito slovy otevírá hru Enrico de Amicis a přesně ji jimi vystihuje.

Ve hře není žádný plynulý příběh. Jediné, co zde plyne, je školní rok - poslední rok malého Enrica na této škole. Kromě toho, že některé epizody roku děti přímo prožívají, jiné se jim zdají či jim jsou vyprávěny učitelem. Většinou jde o sociálně laděné příběhy, kdy se děti školou povinné konfrontují ze skutečným životem (chlapec z chudé rodiny vypomáhá opisováním obálek po nocích, náprava opileckého a tvrdého otce, dívenka nepřijme finanční výpomoc od lidí, kteří se nehezky vyjádří o její vlasti atd.).

Hra Srdce je vybudovaná jako mozaika. Vzpomínka ke vzpomínce dávají dohromady fantaskní obraz světa, v jakém Enrico nějaký čas přebýval a z jakého se mu nechtělo odejít. Enrico, jakoby na konci neopouštěl pouhou školu ale své dětství a tímto vyprávěním se s ním ve vzpomínkách loučil.