Soukromá vichřice

Veronika Musilová Kyrianova

SOUKROMÁ VICHŘICE

4 m, 4 ž

dramatizace novely Vladimíra Párala

Dramatizace novely z roku 1966 byla uvedena s podtitulem „o žraní, sraní a rozmnožování“. Vladimír Páral, rodák v Ústí nad Labem, se tak již potřetí setkal s dramatizací svého díla na scéně tamějšího Činoherního studia - po inscenacích románů Profesionální žena (1975 a 1996) a Milenci a vrazi (1991).

Páralova kniha líčí všední každodennost několika Ústečanů, zaměstnanců místní chemičky, jejichž život se odvíjí ve spolehlivě se opakujících stereotypech. Všechno bezvadně funguje, přesto ale všem něco chybí ke štěstí a spokojenosti. A tak dochází k menším i větším vzpourám, k náhlým vybočením a únikům a opět k paradoxním návratům ke starým jistotám. V čem spočívá tento neustálý koloběh a kdo ho má nebo může vydržet? Co v nás živí neustálou touhu po změně a současně i jistotě? Co člověk doopravdy chce? Nevěry a drobné úkroky nemají zdá se na celkové stádní jednání společnosti téměř žádný vliv – vše končí a začíná téměř totožně, koloběh práce, sexu, společenských kratochvílí a monotónních návštěv se uzavírá a zdá se být naprosto rezistentní proti přerušení a nastolení nového začátku.

„Jde o sondu do základů lidské bytosti, k jejím základním potřebám a projevům a odkryjeme živočišnou – zvířecí stránku lidské povahy. Čeká nás zábavné prozkoumání životních strategií průměrného civilizovaného člověka, vykořeněného z přírody a normalizovaného na každém jeho kroku společenskými systémy.“ (program k inscenaci).

Premiéra razantní dramatizace proběhla v listopadu 2012 v Činoherním studiu v Ústí nad Labem v režii T. Zielinského.