Soprán ze slapské přehrady

Petr Kolečko
SOPRÁN ZE SLAPSKÉ PŘEHRADY
1 m, 3 ž

Hra o muži, co šel pro mléko a vrátil se s ním. Najde Láďa někoho, kdo by ho poslouchal? Třeba na Slapech? Anebo jsou v místních chatkách stejně hluší lidé jako všude jinde?

Mladý adept režie se po jedné z proflámovaných nocí probouzí v cizí posteli. V ranní kocovině si v hlavě pomalu srovnává, proč a jak skončil v bytě náruživé sedmnáctileté intelektuálky. Nejradši by se po anglicku vytratil, jenže nechce působit jako bezcharakterní gauner. K dívce se tedy se sebezapřením chová jakžtakž mile, ale dezertovat se mu k jeho smůle nepodaří – v noci totiž přislíbil, že s ní stráví romantický víkend na chatě jejích rodičů na Slapské přehradě. Nakonec tak útrpně zatne zuby a na chalupu se svou krátkodobou známostí odjíždí.

Autor zápletku exponuje metodou nahlížení do vnitřních myšlenkových pochodů mladíka. Veškeré své počínání proto pro diváky nahlas komentuje ne(auto)cenzurovanými průpovídkami, které vyjadřují jeho opravdový názor na věc - nich se často objevují provokativně drsné výrazy, které k postavě i situacím pozoruhodně přiléhavě sedí.

V dalším dějství na Slapech zavládne pro dívku idylka, pro mladíka očistec. Umělce užírá pocit, že mu partnerka nerozumí. Na její popud se opět proti své skutečné vůli vydává k sousedce odnaproti pro čerstvé mléko. Stará nahluchlá paní mu spontánně začne líčit svou operní minulost a prosí ho, aby jí navzdory nedoslýchavosti něco povídal. Zdánlivě absurdnímu návrhu se mladík nebrání, neboť tak jednou může opravdu nahlas říct, co si myslí. Oba se překvapivě rychle sbližují, stará dáma dokonce z ničeho nic – a nakonec bez výsledku – zaskočí muže nabídkou sexu. Návštěva končí rozhovorem s personifikovanou krávou, od které si mladík nadojí potřebné mléko. Příběh vrcholí pohádkově jednoduchým mladíkovým prozřením a uvědoměním si svého štěstí v mladé filozofce.

Hra byla uvedena v režii T. Svobody v A Studiu Rubín v listopadu 2008.