Smeti na luni

rokgre (aka Rok Vilčnik) (Slovinsko)

SMETÍ NA LUNĚ (SMETI NA LUNI)

ze slovinštiny přeložili Hasan Zahirović a Vojtěch Novotný

3 m, 2 ž

Hlavními postavami hry oceněné slovinskou národní Grumovou cenou za nejlepší hru roku 2008 jsou dítě a snílek – tedy svého druhu také věčné dítě.

Děvčátko Vasilka a astronom Lawrence se od prvního setkání musí vyrovnávat s nejednoznačností lidských vztahů: gesto důvěry už není interpretováno jako nevinné nebo počestné, ale vzbuzuje podezření ze zneužívání. A tak se mezi podezíraným pedofilem a zvědavou dívenkou zrodí přátelství: on se snaží odpovědět na její dětské otázky a ona dělá společnost jeho osamělému sledování Měsíce a opakovaným měřením jeho pomalého vzdalování se od naší planety. Život se ale mění rychleji a lidský příběh ovlivňují i jiné Měsíce, ty jež patří do Vasilčina každodenního života a jež zásadně určí osud postav.

Smetí na Měsíci je i psychologické drama v realistické tradici, v němž se konflikt odehrává mezi protagonisty a v jejich nitru. Přístup k tématu pedofilie je v něm originální, a to jak skrze postavu matky předpokládané oběti, v hrách na toto téma často frekventované, tak v postavě možného pachatele. Pedofil, tato aktuální alegorie zla, musí nejprve dostat tvář, abychom se s ním mohli vyrovnat. Ale tak jako ne každý ne-pedofil je ochráncem dětí, tak také ne každý pedofil je zneužívá. Každý člověk se může v určité situaci stát “obchodníkem z dětmi”, i ten, kdo se je snaží chránit nejvíc. Zlo se maskuje zdáním dobroty a není vždy lehké rozeznat, zda se člověk zachoval dobře či špatně, zda zlo pochází od jiných, či možná od nás samých. Rokgre (pseudonym Roka Vilčnika) pokračuje tam, kde Edward Albee a Tennessee Williams téma opustili; portrétuje nikoli ztroskotance volbou, ale ztroskotance - člověka, který ví, že svou lásku nebude moci nikdy realizovat.

rokgre (vlast.jm. Rok Vilčnik) je slovinský básník, dramatik, režisér a dramaturg, po několik let pracoval jako dramaturg v Městském divadle v Ptuji. Již v té době se začal věnovat psaní dramatických textů, a to jak pro loutkové divadlo, tak pro činohru. Porota festivalu Týden slovinského divadla v roce 2000 o něm napsala, že je „v současné době vůdčí osobností mladé generace slovinských dramatiků.“ Mezi jeho hry patří Zvezda (1998), Kleščar (1999), Mravljinčar ali Gozd rdečih sadežev (2001), Leticija in Silvester (2001), Enajsto čudo (2002), Ljubezen v času pouka (2004) a řada dalších. Dvakrát se mu podařilo získat Grumovu cenu, v roce 2000 za drama To a v roce 2008 za drama Smeti na luni, uvedené na festivalu Yougo! v roce 2011 v Brně. Jeho nejvíce oceňovanou hrou je pak melodrama Pavlek, za něž získal v roce 2004 cenu Tlahtno komedijsko pero a cenu Zmaglovec na 5. festivalu dramatu v Ptuji. Do povědomí vstoupil také jako duchovní otec a autor textů hudební skupiny Patetico.