Slon

Piotr Rowicki (Polsko)

SLON (SŁOŃ)

přeložil Jiří Vondráček

5 m, 3 ž

crazy komedie

Děj poněkud surreálné „městské komedie“ se odehrává v bistru u Gochy na druhé straně Visly, na záplavových územích, v dolíku. Rozhlasové zprávy „straší“ příchodem povodňové vlny a s ní souvisejícím plánovaným odstřelem zvířat v nedaleké zoo. První má být zastřelen slon. Na dveře bistra klepe požárník a chce evakuovat jeho obyvatele. Ale ukazuje se, že druhý břeh už není…

Gocha je alkoholička, jejíž syn údajně pobývá v zahraničí, ale ve skutečnosti si odpykává trest v nápravném zařízení v Radomi. Bistro u Gochy má své stálé návštěvníky. Jsou tu: taxikář katastrofista pan Ríša; bordelmamá v důchodu zvaná Srdíčko; vykutálený Andrzejek, který provozuje pochybné obchody; Vietnamec přezdívaný Žluťásek, který jako jediný nepije a čas mu zaplňuje překládání polského národního eposu Pan Tadeáš do vietnamštiny. Krásná Sandra, která věří ve svou lepší budoucnost – kariéru chce zahájit jako svlékající se rosnička v televizi.

Jednoho dne je oknem bistra vidět slon jménem Wars. Zalévá přilehlou zahrádku, troubí a brání lidem ve spánku. Na pomoc přichází Žluťásek se svou vietnamskou ukolébavkou. Obyvatelé bistra se se slonem spřátelí a pečují o něj – kradou pro něj rostliny z balkónů lidí, kteří kvůli povodni opustili domovy. Harmonii lidského a sloního soužití naruší policista a hasič, kteří přicházejí slona odvést. Hosté bistra pořádkové síly bez problému zpacifikují. Zatímco obě strany přemýšlejí, jak své protivníky přelstít, voda opadá a opět je vidět druhý břeh řeky. Slon uteče.

Ale na obyvatele bistra nečekaně doléhá nová pohroma. K bistru přitáhnout rozzuření Vietnamci, kteří chtějí potrestat Žluťáska za to, že se nechce oženit s Vietnamkou, s níž měl přechodnou známost. Založí zvenku požár, který uhasí – samozřejmě slon. Všechno dobře dopadne: Žluťásek požádá o ruku Krásnou Sandru, Ríša jde hledat svého „přítele“, porouchaný automobil Méďu, a Gocha okopat hortenzie. Jenom na hasiče a policistu všichni zapomněli.

Autor (1975) vystudoval historii, je to dramatik, autor detektivek, románů a knih pro děti. Debutoval hrou Przylgnięcie (Přilnutí), v režii Aldony Figury v Laboratorium Dramatu ve Varšavě (2008), o půl roku později byla uvedena jeho hra Mykwa (Mikve) na scéně Teatru Polskiego v Poznani. Z roku 2009 je další hra Starość dla początkujących (Stáří pro začátečníky), v roce 2010 vznikla hra Chłopiec malowany (Malovaný chlapec), v roce 2011 Slon (Słoń). Ve svých hrách s velkým citem a pochopením bez tendenčnosti a moralizování vystihuje prostředí lidí ze společenského okraje. Obratně a s humorem popisuje známé nešvary společenského života ve varšavské čtvrti Praga: drobné přestupky, alkoholismus, násilí, chudobu, nezaměstnanost. Své hrdiny obdařuje láskou a sympatiemi s vynikajícím smyslem pro hovorový jazyk „druhého břehu Visly“.