Slečna Anežka

SLEČNA ANEŽKA (Fräulein Agnes)

komedie / tragikomedie / satira

Anežka provozuje blog „Slečna Anežka“, v němž s vášní recenzuje vše, co má v nejširším slova smyslu něco společného s uměním a životním stylem. A recenze v tomto případě znamenají, že bez zábran a bez milosti pojmenovává slabé stránky uměleckých děl a umělců samotných. Dalo by se též říci, že zkritizuje vše, co jí přijde pod prsty na klávesnici – protože Anežka je upřímná, za každých okolností a proti všem, radikálně a nekompromisně. A to jí pochopitelně přivodí určitou sociální izolaci, neboť v uměleckých a kulturních kruzích ji považují za misantropku.

"Je mi z nich zle. Je mi zle ze ženských, je mi zle z dětí, je mi zle z celé lidské rasy." Anežka (Agnes), kdysi úspěšná debutující spisovatelka, má plné zuby těchto nasycených intelektuálů, jejichž projekty pro uprchlíky financované kulturním fondem "chtějí demaskovat buržoazní lež života imerzivním a transmediálním, performativním a radikálně znepokojivým způsobem". Avšak lidé kolem Anežky, víceméně umělci dvou generací, žijí právě v této životní lži. A Anežka ji na svém blogu neúnavně odhaluje. Protože: "Pro umělce soukromí neexistuje." Dokonce i mateřská láska k synovi Orlandovi zavání korupcí jakožto "extra vztah" a ani jí není dopřáno slitování. Kdo však Anežce zbude, když hlásá "pravdu" osvobozenou od "slizu městské komunity"? Nakonec jen mladý Eliáš, dobrovolný bezdomovec, filozof, "ženich pravdy", jehož neúnavná kritika zpochybňuje filozoficky všechny a všechno - a který kvůli své ekonomické situaci nechce opustit Anežčin gauč. Může ji tedy učinit šťastnou pouze odchod do venkovského ústraní, které Anežku vysvobodí od pokrytecké společnosti?
Autorka píše: "Strážkyně ctnosti Anežka není jedinou poctivou osobou ve smečce prolhaných a zbabělých darebáků - je to zároveň ješitná provokatérka, která musí být po právu vyhoštěna ze společenosti, neboť její odmítání naučit se jemným pravidlům výkladu pravdy, která činí soužití snesitelným, není v první řadě ničím jiným než nebezpečným nedostatkem lidskosti."

Hra měla premiéru v květnu 2017 v Göttingenu. Patřila k finalistům souteže o nejlepší německojazyčnou inscenaci Mülheimer Theatertage 2018.