Sexuální neurózy našich rodičů

Lukas Bärfuss (Švýcarsko)

SEXUÁLNÍ NEURÓZY NAŠICH RODIČŮ (DIE SEXUELLEN NEUROSEN UNSERER ELTERN)

z němčiny přeložil Josef Balvín

4 m, 3 ž

Švýcarsko dalo světu nejen špičkové psychology, ale byly tu položeny i rané počátky eugeniky. Tato hra je napsána cíleně jako polemika s touto součástí vlastní kultury. Dora to nemá v hlavě úplně v pořádku, ale její život vůbec není špatný: má milující rodiče, nápomocného lékaře a trpělivého šéfa. Všechny tyto autority o ni jako o bezkonfliktní „ovečku" vzorně pečují do chvíle, kdy matku - snad z nějakého sentimentu - napadne, že by se Doře měla vysadit psychofarmaka, která ji udržovala v manipulovatelném a letargickém stavu. Nikdo v tu chvíli ovšem nepočítá s tím, že se dívenka - dosud zdánlivě bez vůle - začne projevovat jako silná osobnost. Dora objeví svět a hlavně sex, který s vysokou frekvencí, jistou dávkou brutality, ale hlavně s obrovskou radostnou svobodou provozuje s poněkud zvrhlým obchodním cestujícím. Dora se svému okolí začíná vymykat zpod kontroly, a tak vše musí skončit opětovným nasazením léků, potratem a nakonec nucenou sterilizací. Autor zde na osudu své postavy ilustruje obecné poznání: ani v natolik svobodném světě, jako se prezentuje ten náš, se člověk jako individualita nemůže donekonečna svobodně rozvíjet.

Postava Dory nabízí velkou hereckou příležitost. Hra byla psána na zakázku pro Divadlo v Basileji, kde si ji přesně na hraně emancipované drzosti, bláznivé ztřeštěnosti a expresívní zvířeckosti zahrála Sandra Hüller. Bärfuss Doru zcela záměrně vystavěl ambivalentně. Dořiny repliky jsou vedeny v několika jazykových polohách: jednou jsou to živočišně otevřené reflexe vlastní sexuality, další rovina je téměř výhradnným opakování útržků z toho, co říkají ostatní postavy. Právě touto ozvěnou, touto velmi zajímavou selekcí zdánlivě bezvýznamných fragmentů „rozumných" a „demokraticky" smýšlejících dospělých je Dora usvědčuje z falše. Bärfussovi se daří budovat napětí tím, že Doru neustále podezíráme z velice rafinované příčetnosti a promyšleného nadhledu. Anebo u ní jde o pouze velmi přirozenou a čistou citlivost myšlení nezaneseného konvencemi a překonanou morálkou.

Hru u nás uvedla mj. Komorní činohra v roce 2007, švýcarskou premiéru měla v únoru 2003 v Basileji - hru poté uvedlo na 10 dalších německojazyčných scén. Česká premiéra proběhla v Komorní činohře (malé scéně Divadla pod Palmovkou) v říjnu 2008.