Senná rýma

Noël Coward (Velká Británie)

SENNÁ RÝMA (HAY FEVER)

z angličtiny přeložil Pavel Dominik

4 m, 5 ž

Cowardova hořká komedie z roku 1925 se odehrává během jednoho červnového víkendu v letním domě manželů Blissových.

Judith Blissová (bývalá herečka, okolo čtyřicítky) a její manžel, spisovatel David, tu tráví léto se svými dvěma dospívajícími dětmi - dcerou Sorel a synem Simonem. Nezávisle na sobě si každý z nich pozve na víkend hosta - Judith mladého obdivovatele Sandyho, dcera Sorel zcestovalého diplomata Richarda, Simon zralou a okouzlující ženu Myru a David mladinkou naivní Jackii. Všichni se na svou návštěvu až dětinsky těší do chvíle, než zjistí, že jejich host nebude v domě tím jediným. Od toho okamžiku hádky mezi sebestřednými členy rodiny převáží nad pohostinností a obyčejnou slušností, takže když návštěvníci konečně přijedou, nikomu na nich moc nezáleží. Před „těmi svými" se předvádějí, ostatní přehlížejí nebo si je jízlivě dobírají. Hlavně se však téměř bez přestání ponižují sami mezi sebou; návštěva je jen nedobrovolným divákem trapného představení. Z věčného hádání jsou Blissovi tak vyčerpaní, že když se na konci prvního dějství všichni společně sejdou k „čaji o páté", hostitelé se chovají jako by v místnosti byli jen oni čtyři; nalévají si, jedí, mlčí. Trapnou situaci se rozpačitě pokoušejí zachránit Richard s Myrou.

Po večeři se ovzduší trochu pročistí - Blissovi nadšeně zasvěcují všechny přítomné do pravidel přihlouplé společenské hry na hádanky. Sotva se jim ale podaří všechny přinutit, aby se do hry „nadšeně" zapojili, začne je Judith napomínat a opravovat. Okamžitě hru otráví a znovu vyvolá další hádky. Když pak v závěru přízračného víkendu hosté z domu prchají, považují to Blissovi za projev neomluvitelné nezdvořilosti...

Cowardovi se podařilo ve hře vytvořit atmosféru permanentního trapného dusna, které odlehčuje brilantním vtipným dialogem. Přitom nestaví na odiv jen samoúčelnou konverzační lehkost, ale v dialogu přesně charakterizuje jednotlivé postavy. Zejména členové Blissovy rodiny jsou ve slovním projevu drsně otevření, dokáží najít slabé místo protivníka a přesně tít „do živého". Soužití s nimi rozhodně není procházka růžovou zahradou. Mistrem v této permanentní bitvě je Judith, silná autoritativní a temperamentní osobnost, ale také pomalu stárnoucí žena, unavená nekonečným bojem s manželstvím, výchovou dětí, budováním kariéry. Zcela bezostyšně a samozřejmě se však umí prosadit v každé situaci a vytěžit z ní pro sebe maximum. Bez skrupulí svádí hosta své dcery, Richarda, předvádí sebe a svou ženskou schopnost okouzlovat, až pomalu sama nerozlišuje, co je hra a co realita. Ostatně všichni v rodině hrají své hry - Sorel svádí Sandyho, který původně přijel kvůli Judith (pro Sorel je to ovšem také jenom hra, chce vyprovokovat matku), svádět se rád nechává i David, průměrný spisovatel, který se cítí svou rodinou nepochopený a nepodporovaný. Díky krásné Myře si znovu připadá výjimečný a okouzlující. Po jednom nevinném a bezvýznamném polibku s malou Jackií přiběhne také Simon, aby s hlubokým přesvědčením všem oznámil, že se právě zasnoubili.

Život rodiny Blissových je takové malé peklíčko. Všichni se chovají nevyzrále a nedospěle. S velkou intenzitou a rychlostí podléhají neexistujícím citům a ve svém uzavřeném světě vedle sebe žijí bez opravdového zájmu jeden o druhého. Cowardovy postavy ale nejsou žádní podivínští blázni. Za vším tím pozérstvím se skrývá obyčejné a lidsky pochopitelné zoufalství z nenaplněnosti svého osudu.

Dnes znovu objevený a „módní" Noël Coward se v komedii Hay Fever sice nezbavil jisté modelovosti a moralizujícího pohledu, ale o tématu citové prázdnoty uměl psát chytře, zábavně a na „ostří nože".

Česká premiéra proběhla v Divadle Na Fidlovačce v říjnu 2013 pod názvem Až naprší a uschne.