Sáňky se zvonci

Antonín Přidal

SÁŇKY SE ZVONCI

Hra s dopisy žen

Dramaturgie činohry Národního divadla, v jejíž dílně text vznikl uvádí hru takto: "Antonín Přidal objevil v literárním archívu řadu dopisů, které si v 16.století psaly české šlechtičny, osaměle žijící na svých venkovských sídlech a hrádcích, zatímco jejich manželé dobývali svět a honili kariéru na královském dvoře. Tyto dopisy ho inspirovaly k napsání básnické hry o věčném ženském údělu, naplněném čekáním, nadějí a zklamáním, touhou po blízkosti drahého člověka, vůlí přežít, vydržet všechny rány osudu. Drama několika lidských životů je zhuštěno do dopisů, probíhá jak ve snu, v imaginárním prostoru, kterým zní ženský mnohohlas. Vypravuje o životě jako o pouti zasněženou krajinou: v mládí se člověk radostně do ní rozběhne, jak stárne, tak tím dál víc zapadá do sněhu, jeho kroky jsou čím dál naléhavější... Z lidské samoty zní naléhavý hlas: přijeďte, napište, nezapomeňte."