Rytíři kulatého stolu

Christoph Hein

RYTÍŘI KULATÉHO STOLU (DIE RITTER DER TAFELRUNDE)

Přeložil Vladislav Kilian

6 mužů, 3 ženy

Bájná říše krále Artuše v pozdních letech svého trvání. Ideály říše se přežily, mezi Artušovými rytíři se tříbí názory, od zbožňování někdejšího poslání rytířů svatého grálu, přes pochybovače až k vyloženým odpůrcům. Mezi obyvateli Artušova hradu panují vzájemné střety, uprostřed nich nerozhodný a tápající Artuš, zakladatel říše, který si teď neví rady s rostoucí nespokojeností svých nejbližších, svých bývalých spolubojovníků. Vrátil se i poslední rytíř , který ještě hledal svatý grál, Lancelot. I on však přichází bez úspěchu a navíc - když poznal, jak se lidé odklonili od rytířů - s rozhodnutím odejít ze společnosti hledajících. Mladý Mordret, Artušův syn a jeho potenciální následník, stojí v opozici proti rytířům, odmítá převzít vládu z otcových rukou a pokračovat v tradici rytířů. Kulatý stůl je před zánikem.

Autor sám o sobě prohlašuje, že nepíše politické agitky, že středem jeho zájmu jsou osudy lidí a společnosti. Na historické látce vtipně rozehrává stav a situaci společnosti, která se přežila. Situaci společnosti mnoha výrazných individualit, které však uvízly na mělčině vlastní neschopnosti osvobodit se od stereotypů myšlení a jednání, od nedostatku vůle naslouchat myšlenkám jiných. Svižně napsané dialogy svou pohotovostí a břitkostí jsou jakýmsi obrazem rytířských soubojů, některé anachronismy zpřítomňují děj a vztahy do dnešních poloh a dění ve společnosti.