Real Babies Don´t Cry

Stewart Permutt (Velká Británie)

REAL BABIES DON´T CRY (SKUTEČNÉ DĚTI NEPLÁČOU)

1 m, 2 ž

Bizarní hra o nenaplněných touhách. Jednašedesátiletá Sally, na první pohled vcelku spokojená starší, stále atraktivní žena, ve svém příjemném anglickém půldomku přijímá návštěvu - Jeanette, ženu s neobvyklým zaměstnáním. Ačkoli se potkávají poprvé, už mezi nimi existuje jakési pouto souznění. Jeanette vyrábí realisticky vyhlížející panenky, které dýchají a tepe jim srdce a na první pohled jsou k nerozeznání od skutečných novorozenců. Sally si také jednu objednala a Jeanette si přišla prohlédnout domácnost, do které její další „dítě“ přijde, aby mohla nasát atmosféru a jeho vzhled přizpůsobit nastávající rodině. Do setkání nečekaně vstupuje i Miles, Sallyin přítel, věčný student bez vlastního příjmu, lehce přes třicet. K Sally se přistěhoval, když ho předchozí přítelkyně vyhodila a neměl kde bydlet. U Sally má zázemí, klid na studium. Miles vcelku pochopitelně celý nápad s umělým miminem považuje za scestný a podle toho také vypadá jeho přístup k Jeanette.

Za dva týdny nové dítě vstoupí do jejich života. Sally se k němu chová, jako by bylo pravé. Panence dá jméno Suzanne, krmí ji a bere na procházky a když Miles udělá zkoušky a chce úspěch oslavit výletem k moři, Suzanne nemůže zůstat doma, což Milese hrubě rozčílí.

Jedno odpoledne se v Sallyině domku nečekaně objeví Jeanette, evidentně si vybrala čas, kdy ví, že Sally nebude doma, ale zastihne Milese. Ten by ji nejraději vyhodil, protože ji viní z rozkladu jeho vztahu se Sally. Rozhovor se ale změní na psychologickou analýzu Milesovy osobnosti. Miles tvrdí, že otec opustil matku a ta pak spáchala sebevraždu. Jeanette radí, že s takovým traumatem se nesmí uzavírat do sebe, ale musí ho vypustit. Také mu radí, aby změnil svůj přístup a přijal Sallyinu touhu po dítěti a Suzanninu přitomnost akceptoval. Nečekaně se vrací Sally a obviní Jeanette, že přišla flirtovat s Milesem.

Vztah Sally a Milese se dostal na hranici únosnosti. Sally zjistila, že Milesova matka se nezabila, ale sama od rodiny utekla a že Miles nebyl rok dělat charitu v Bangladéši, ale že se kdesi léčil. Je ochotná se přes to vše přenést, pokud Miles slíbí, že lži už nebudou pokračovat. Když ale zjistí, že Miles, zřejmě záměrně, poničil Suzanninu čepičku, rozhodne se jednoznačně pro své dokonalé dítě a Milese vyhodí z domu, aniž by poslouchala jeho nářky a prosby. Čeká ji budoucnost s její perfekní Suzanne, která ji nikdy neopustí a nezradí, jako to udělali její manžel, syn a nakonec i Miles. Konečně ji čeká klidné a setrvalé štěstí.

Hra byla uvedena v rámci Fringe festivalu v Edinburghu v srpnu 2010.