Práce nádenní, lásky trápení

5 herců - variabilní obsazení
pět dramoletů

Zaměstnání a láska. Práce a trápení. Nebo taky práce a trápení. Práce a láska. Nebo, jak říká titul, každý den v práci a ještě k tomu trable s láskou. Tyto všechny kombinace a jejich vzájemné výměny popisuje autorka v pěti úsměvných minidramatech - dramoletech, které navzájem spojují některé postavy, ale zejména destruktivní hlasy, které se materializovaly z vnitřních podvědomých hlasů postav.
V centru pozornosti stojí pět postav. Nejprve trochu asociální mladý muž, který pracuje na poště v distribučním centru a věří na spiknutí, která číhají všude kolem. Navíc se s ním rozejde přítelkyně a aby toho nebylo málo, dostává výpověď. Hlasy mu začínají našeptávat, ať radši spáchá sebevraždu...
V druhém příběhu je situace opačná. Natálie, která pracuje v call centru a má nádherný hlas a překrásné vlasy, řeší dilema, zda zavolat, nebo nezavolat příteli. Ten se s ní ale stejně rozejde, Natálie rozmlátí růžovým kladivem svůj růžový mobil a sní ho... Jednotlivé součástky ničí vnitřnosti a mobil naposledy v břiše zazvoní...
Další postavu, Huberta W., řidiče autobusu, který dostal po 20 letech výpověď, nechala manželka na holičkách a odešla za milencem. Zde se však škodolibé našeptávání hlasů nedočká výsledku - Hubert W. se nakonec vzchopí, možná i zblázní a vrhá se znovu do víru života se starými přáteli a mladou milenkou...
Další potenciální obětí zrádných sladkých hlásků je zbohatlík, který neví, co si má počít se svými penězi, protože nejraději ze všeho sedí u televize. Hlasy mu radí, jak má s tolika penězi naložit, navrhují superluxusní sebevraždu, jenomže na boháče je taková akce moc náročná - rád přece sedí u televize. Hlasy se musí spokojit s tím, že tento muž už je „stejně mrtvý". Nicméně plán na tento den mají již splněný.
Poslední příběh, jakýsi epilog, popisuje krátký flirt mladíka se starší květinářkou, který skončí v posteli. Prodavačku květin však přemohou emoce a umlátí mladíka hrabičkami, za což jde do vězení. Hlasy rozprávějí s ní i s mrtvým mladíkem. Jsou přesvědčeny, že za všechno mohou muzikály, které květinářka ráda poslouchala i při vraždě. A za doprovodu úryvku z muzikálu My Fair Lady také celý sled pěti krátkých historek končí.
Každému příběhu je vyhrazeno 15 až 20 minut - tento limit rozhoduje o práci či nezaměstnanosti, o lásce či nenávisti, o životě či smrti. Postavám sekundují škodolibé hlasy, které našeptávají postavám, co mají dělat: zabít se - smrt jako východisko z koloběhu trápení práce a lásky.
Pět zápletek o soužení práce a trápení lásky je zpracováno dynamicky, sarkasticky, s černým humorem, v rychlém tempu, je zde nechán velký prostor pro herce, kteří si kromě hlasů zahrají více rolí. Příběhy jsou jakýmsi společenským kaleidoskopem, komentářem našeho života, který neustále kolísá mezi prací a osobním štěstím.

Německou premiéru si tento vtipný text odbude v květnu 2009 v Badisches Staatstheater v Karlsruhe, kde má autorka, která studovala mj. scénické psaní, domovskou scénu. Českou premiéru měla hra u nás do té doby neznámé autorky hned v říjnu 2009 v ústeckém Činoherním studiu v režii Natálie Deákové pod názvem Láska práce, láska práce. Na jaře 2011 hru inscenovala také komorní scéna ZD Cheb.

Autorka již napsala volné pokračování trilogie, jejíž prvním dílem má být právě tato hra - druhý díl zamýšlené trilogie, hra Fortsetzung oder Die Friseuse, die Finanzkrise und andere Fälle (Pokračování aneb Kadeřnice, krize a další případy), bude brzy také přeložena do češtiny a sarkastické hlasy se v ní setkávají s dalšími postavami. Doporučujeme i další autorčiny originální texty, např. Příběh sv. Magdy či Alma M. ).