Popel a pálenka

Bengt Ahlfors (Finsko)

POPEL A PÁLENKA

3 m, 4 ž

Ahlforsova hra měla premiéru v roce 1998, je to opět komedie, tentokrát však s etickým (a místy poněkud sentimentálním) jádrem. Vdova po zesnulém plukovníkovi si přinese domů urnu s manželovým popelem a hovoří s ním. Její vypečená rodinka toho chce využít: vymyslí si, že se matka zbláznila, takže by bylo možno dát ji prohlásit za nesvéprávnou, získat velký krásný byt rodičů v centru Helsinek a výhodně ho prodat asi za dva a půl milionu finských marek. S touto hlavní dějovou linií se proplétá prošvihnuté tajemství plukovníkových záletů se služkou, která ještě stále do rodiny dochází uklízet, a příběh nenaplněného (stejně dávného) záletu paní plukovníkové. Všecko teď vychází najevo, dokonce se objeví i dávná láska paní plukovníkové a zdá se, že se otevírají nové možnosti, vzdor vysokému věku protagonistů (78 let v případě paní plukovníkové, 75 v případě jejího nápadníka z mládí). Všechno dobře dopadne, psychiatr prohlásí, že paní plukovníková je zdravá a svéprávná až až a všichni si odpouštějí - happy end. Hra je velice vtipná a sentimentalita nepřekračuje snesitelnou míru.