Pískoviště

PÍSKOVIŠTĚ (PIESKOWNICA)

1 m, 1 ž

Jeden z nejzajímavějších dramatických debutů v posledních letech: příběh citů, které se rodí mezi dvojicí hrdinů, napůl dětí, napůl dospělých, hrajících si na pískovišti. Hra pojednává nejen o nedozrálosti, ale především o anatomii vztahu mezi mužem a ženou. Ve hře vystupují jako On a Ona, později se dozvídáme, že se jmenují Protazek (zdrobnělina polského archaického jména Protazy, známého z Mickiewiczova veršovaného románu Pan Tadeáš, zřejmě je vhodné mu dát české, podobně archaicky znějící jméno, třeba Slavoj), a Míla. Protazek (Slavoj) je chlapec, pro něhož je idolem Batman - ikona popkultury, symbol současného hrdiny. Považuje se za majitele pískoviště. Vymýšlí si různé situace umožňující pomocí hraček předvádět zabíjení a zachraňování. Při svých drsných hrách je nejraději sám. Míla je jiná. Je ,,hostem" na Protazkově pískovišti. Narušuje „pravidla pískoviště", na chvilku obrací chlapcův zájem na její jiný způsob hraní. V šesti scénách se odehrají různé peripetie jejich vztahu. Přitom se ukazuje že lidé navazující mezi sebou vztahy na základě hotových, prefabrikovaných vzorců chování ze světa filmů a komputerových her, jsou odsouzeni pouze k náhražkám citů a emocí. Walczak toto téma vyjádřil prostřednictvím geniální metafory, dialogů napsaných živým, současným jazykem, pomocí vynikající slovní i situační komiky.

Hra současného polského autora měla českou premiéru v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí v dubnu 2007 v režii Jiřího Pokorného. Slovenská inscenace Divadla Alexandra Duchnoviča získala v říjnu 2021 Zvláštní cenu poroty festivalu Nová Dráma.

jiv