Piano Lesson

August Wilson

LEKCE PIANA (The Piano Lesson)

5 mužů, 2 ženy, 1 dívka

Pulitzerovou cenou za rok 1990 ověnčená hra patří k proudu americké dramatiky, které se říká "černá zkušenost" (black consciousness) a všechny její postavy jsou američtí černoši.

Formálně se pak jedná o zajímavou kombinaci amerického naturalismu (ibsenovský model, "kuchyňské" prostředí) s černošskou narativní tradicí. Dějovou linii co chvíli narušuje a dramatický konflikt "odkládá" tu historka, tu vzpomínka anebo autentická píseň z otrokářských dob. Kostru takto rozkošatělého děje tvoří urputná snaha jednoho z hrdinů hry, Billieho Boye přesvědčit svou sestru Berniece, aby souhlasila s prodejem krásně vyřezávaného piana, díla jednoho z jejich předků - otroků, artefaktu k němuž se váže nejedna pohnutá stránka rodinné historie. Billie Boy chce za utržené peníze (píší se třicátá léta) koupit půdu - v ní vidí především nový základ důstojnosti své rodiny a rasy. Obavy, které má z tak rouhavého činu Berniece, se však ukáží opodstatněné: Navzdory zaříkávání moc otrokářova ducha ochrání piano před vystěhováním z domu. Vzpomínka na otroctví a jeho oběti je nezrušitelným, nevypověditelným dědictvím.