Phosphoros

Nis Momme Stockmann (Německo)

PHOSPHOROS (FOSFOROS)

4 m, 4 ž, sbor

Lew Katz vyučuje fyziku a má rakovinu. O tom druhém je skálopevně přesvědčen, důkazem má být skutečnost, že má každé ráno návaly bolesti. Lwova žena Anne si koupila psa a chodí na kurzy psaní, protože se poslední měsíce vše točí jenom kolem mužovy nemoci. Marlene je Lwova studentka, přivydělává si ve stánku na nádraží a vidí v prodávaných preclících ponižující patriarchát. Basil hraje na kontrabas a jeho zbytky oslnivé kariéry putují mezi hotelovými bary a oslavami stříbrných svateb. Eva je jeho asistentka, vlastně přítelkyně a talentovaná basistka. A Schröder vlastně jenom pracuje na recepci špatného hotelu.

Všichni mají společné to, že jsou vystaveni nepříznivým okolnostech, o kterých se domnívají, že nejdou ovlivnit a že je nemají pod kontrolou. Kde se to neštěstí vzalo a proč vedla jejich cesta od naděje a víry k depresi? Stačí okamžik – výsledek lékařského vyšetření, který přišel v nevhodnou chvíli, pes, co začal zničehonic kousat, telefonát, poznámka na chodbě, rvačka, urážka – zdánlivě nevýznamné myšlenky a události začaly určovat jejich cesty. Lew potká Marlene, Anna Basila, Lew zabije psa a terapie u psychoanalytičky se nevyvíjí dobře, Boris zavolá Anne a Schröder Evě. Eva potká Marlene a vyhodí ji i kontrabas z jedoucí lokomotivy. Lew miluje Marlen, miluje ji i Jörg. Boris miluje Marlene a Marlene miluje Evu. Basil se setká se Lwem a ten už má všeho dost. A zatímco to pod kůží a za očima postav doutná, blíží se k severní Evropě mohutná bouře a sbor celý spletitý osudový děj po vzoru antických tragédií komentuje.

Hra o osudu, moci jednotlivce, o davu a individuu, o čase, o záměně strachu a lásky byla uvedena v červnu 2014 v Bayerisches Staatsschauspiel v rámci přehlídky Ruhrfestspiele Recklinghausen.