Parťák

Režisér, Herec a Herečka – to jsou postavy hry odehrávající se zčásti v zákulisí divadla, poté na jeho jevišti. Předobrazem již staršího Herce je známá osobnost Pavla Landovského, Herec s Režisérem se připravují na benefiční vystoupení, poté, již na scéně, se spolu hádají, disputují o společné minulosti i současnosti a procházejí tak Hercovým životem s jeho stinnými i světlými momenty, nevynechávají ani Hercovu problematickou emigraci do Vídně a roli tehdejšího disentu. Režisér se snaží na scéně Herce citovat, to se mu však příliš nedaří, i vzhledem k vyhlášenému, nyní však již časem zavátému Hercovu temperamentu a sklonem k vyprávění historek a improvizaci. Jejich dialog stále více přerůstá ve slovní konflikt, který obnažuje Hercovu minulost. Poté, co se na scéně zmíní jeho problematický vztah k ženám a skutečnost, že on sám emigroval a nechal v komunistické vlasti šikanovanou manželku, se herec obhajuje, avšak z řad diváků překvapivě vystoupí Herečka, bývala Hercova žena, a rovněž se vmísí do hádky a disputace. Všichni se navzájem obviňují, nad všemi visí mrak minulosti, včetně spolupráce s StB, Herečka má v plánu o všem napsal knihu. Jak stojí v závěru hry: „Jsme novodobá ruská trojka: exulant, slaboch a nepovedená herečka, která začala psát.“

Český novinář, dramatik a spisovatel Karel Hvížďala napsal zajímavý polemický text vhodný i pro rozhlasové zpracování.