Paní Müllerová musí pryč (Úča musí pryč!)

pedagická hořkoostrá komedie

Hra se odehrává na podzim ve 4. třídě základní školy, kde se sešlo pět rodičů dětí a očekávají jejich třídní učitelku. Emoce vřou, v prvním pololetí se známky dětí rapidně zhoršily, atmosféra ve třídě je špatná, navíc čekají děti v pololetí přestupové zkoušky na víceletá gymnázia a vyšší školy. Kdo za to nese zodpovědnost? Samozřejmě učitelka! A proto je nutné ji ihned odvolat. Pět rodičů je pět rozdílných charakterů - zatrpklý nezaměstnaný, který je neustále za zadkem své dceři, ambiciózní ranařka, nerozhodná intelektuálka a manželský pár ve své krizi, navíc vykořeněný přestěhováním do místa školy kvůli práci. Učitelka však nedává svoji kůži zadarmo - nastaví rodičům zrcadlo a ukazuje se, že jejich děti jsou různým způsobem problémové a zdrojem nepokojů ve třídě. Rodiče jsou však ješitní, a tak učitelku urazí a ta dotčena odchází. Ve třídě zanechává v rozčílení svou tašku, kde - jak se ukáže - je napsáno průběžné hodnocení. Děti mají navržené výborné známky! Jak je to možné? Proč nás učitelka blafuje, že jsou žáci strašní? Čtveřice rodičů se vydává hledat učitelku, aby si ji usmířili - dva zůstávají ve třídě. Ukáže se, že mezi nimi proběhl dříve románek a on by u něj rád zůstal, nikoliv však ona. Najednou všichni otočí a sypou si před učitelkou popel na hlavu - děti mají přece dobré známky a cílem je dostat je přes přestupové zkoušky. Odhlasují si tedy, že učitelce plně důvěřují. Vše ale dopadne překvapivě jinak a rodiče jsou na konec tam, kde na začátku...

Není moc dynamických komedií s překvapivými dějovými zvraty a brilantním slovním humorem, jež se týkají problému, který znají snad všichni rodiče, totiž základní školy. Autor má dar odposlechnout reálné konflikty a zpracovat je do komických situací, odlišných typických charakterů a vtipně úderných replik, kde se rodiče rozhodně nešetří. Aktuální hořká komedie upomínající volně svými motivy např. na úspěšnou komorní černou komedii Bůh masakru Yasminy Rezy měla premiéru v lednu 2010 v Staatsschauspiel Dresden, od té doby se dočkala jenom v Německu desítek inscenací - doslova hit posledních let se z ní stal především na severu Německa, svým ožehavým tématem učitelé/žáci/rodiče a svojí formou dynamické komedie již míří i do ostatních evropských zemí - na jaře 2014 začala vznikat i filmová verze. České premiéry se dočkala v září 2014 v podání divadla Verze, poté hru uvedlo např. JD Č. Budějovice (2016) či SD Uherské Hradiště (2018, jako off produkci ve skutečné třídě ZŠ).

Pokud jde o děti, přestává všechna legrace. Začne se ukazovat, jak moc je společnost solidární a jak se vyrovnává s výhrami a porážkami. Zajatci se neberou a není prostor na ústupky. Nejpozději začátkem školního roku se obavy stávají konkrétnějšími a emoce rozjitřenějšími, začíná běh o úspěšnou budoucnost dítěte. Přirozený pesimismus se snoubí s neotřesitelným přesvědčením, že právě vaše dítě je to obzvláště nadané. Nicméně nejpozději po prvním vysvědčení je jasné, že všechny výchovné rady a ideály musí stranou, pokud výsledky nesplnily očekávání.

Trojka z matematiky nemá nic společného s tím, že je vlastní dítě opožděné, líné a nedokáže se soustředit – nebo zkrátka není nadané na matematiku. Nebo ano? Ne! Je to spiknutí mstivých pedagogů či souhra osudových náhod. Proč nevzala učitelka matematiky před písemkou v úvahu, že den předtím zemřelo milované morče, že dítě mělo táhlý kašel a že ho stále někdo ve škole šikanuje? To všechno by paní učitelka Müllerová měla posoudit – a pokud ne, musí pryč.

Pořádný spád dostanou emoce a výčitky teprve ve spojitosti s přijímačkami na navazující školu. Kdo se ukáže jako nestudijní typ, může to zabalit, je vyobcován a už se výš nedostane. Je to noční můra všech rodičů a proti tomu se musí bojovat všemi prostředky, i třeba podpásovými. Věcnost a objektivita hrají pramalou roli, jde koneckonců o všechno – o vlastní dítě. Konflikt mimo okruh rodiny a známých, který se musí vyřešit. A paní učitelka Müllerová vše zlehčuje. Je to nepřítel, musí pryč!