Oxytocin Baby

OXYTOCIN BABY

1 m, 3 ž / variabilní obsazení

Na počátku je porod, který ve skutečnosti žádný porod není. Stejně jako ve hrách o narození Ježíška, kde se to nakonec taky prostě jen tak nějak stane. Je to zrod lásky, nejistoty. Něco, co svědí, jako poporodní jizva, jako by vyšlo ven něco, co se už nevrátí. Něco, co se usadí a lepkavými konečky prstů si protírá řasy. Něco, co roste jako kvasinky, když je necháte bez dozoru.

Skutečný porod se odehraje později, narodí se mimino, ve vagónu na podlaze, ne, mezi sedadly, ne, nějak vypadne ze stropu. Vyvalí se, vyklouzne, spadne. Jsou myšlenky, kterým je třeba pomoct na svět – a jiným ne. Ticho, prázdnota, ženský sbor jako neškolený archiv: jak může být zrození začátkem, když víme, co teprve přijde?

Anna Neata, držitelka stipendia Hanse Gratzera 2020, ve svém dramatickém debutu píše velmi muzikálním a formálně podmanivým způsobem o těhotenství a mateřství, kontrole porodnosti a sebeurčení. Přitom do popředí staví fyzikální podmínky a procesy. Nechává promlouvat historické osobnosti, jako je např. paní Mittermayerová, která ve Vídni nelegálně prováděla potraty, lékař Lukas Boër, průkopník moderního porodnictví ve Vídni, či Susanna Margaretha Brandtová, která inspirovala Goetha k postavě Markétky. Objeví se však i odkazy na popové písně a filmové muzikály (Dirty Dancing), které zpívají (mladé) ženy miminům.

Oceněná hra byla uvedena v Schauspielhaus Wien v říjnu 2021 (poté např. i na Pražském divadelním festivalu německého jazyka v listopadu 2021).