Olympia

Olja Muchinová (Rusko)

OLYMPIA

přeložila Marcela Magdová

4 m, 5 ž

ironický průvodce moderní ruskou historií

„Olimpia je jako všechny Muchinové hry svižná, ironická a tak trochu bláznivá,“ říká herec a režisér Jevgenij Ciganov, který přichystal v listopadu 2013 v moskevském Divadle Petra Fomenka její světovou premiéru. Olja Muchinová se v ní ovšem po letech odmlky vrací také ke svým základním autorským motivům lásce, rodnému městu Moskva a především k lyricko - sentimentálnímu tónu.

Vypráví příběh hlavního hrdiny Aljoši Stečkina, syna sovětského olympionika, od jeho narození na konci 70. let do současných dnů. Jeho osud přímo či nepřímo ovlivňuje politické a společenské dění postupně rozpadající se země. Aljoša se chce stát po vzoru otce slavným běžkařem, nastupuje trénink na sovětské elitní škole určené budoucím olympijským šampiónům, potkává baletku Larisu Tokarevovou, dceru generála Tokareva, bývalého velitele vojsk v Afghanistáně, do které se zamiluje. Ideální svět sovětských zítřků končí na barikádách a střelbou u Bílého domu. Jelcinova éra otevírá zemi zahraničním trendům. Začínají divoká 90. léta, jeden velký nekončící večírek. Aljoša s Larisou sviští Moskvou na skatech, vymetají kluby a experimentují s prvními drogami. Nakonec se rozcházejí, ovšem zbavit se vztahu není tak složité, jako zbavit se závislosti. Díky duchovnímu očištění babičky Věry Ivanovny se Aljoša vrací ke sportu. Na svahu potkává mladou snowboardistku Alenku, s níž společně zamíří na olympiádu, Alenka tam vybojuje všechny zlaté medaile. Pohádka pohádek, jak uvádí autorka podtitul hry, je zásadní zpovědí jedné sovětské generace s kapkou nostalgie a pořádnou dávkou retro hudby, která je v textu přímo předepsána.

Autorka (1970) žila se svými rodiči na severu země ve městě Uchta v republice Komi, od roku 1991 studovala na literárním institutu Gorkého na katedře dramatiky. První hry s obrázky, které ke svým textům tradičně připojuje, byly publikovány v časopise Současná dramatika. Skutečnou senzaci vyvolala až její v pořadí čtvrtá hra Táňa –Táňa (český překlad Leoš Suchařípa), která byla poprvé uvedena formou scénického čtení na festivalu mladých dramatiků Ljubimovka v roce 1995. O rok později ji inscenovala moskevská studiová scéna Petra Fomenka, inscenace získala široký ohlas u odborné veřejnosti. V Americe dokonce začali Muchinovou přezdívat jako „Nový Čechov“. Hra byla přeložena do několika světových jazyků a uvedena na různých evropských scénách. Inscenace petrohradského divadla byla v několika kategoriích (inscenace roku, režie, mužský herecký výkon) nominována na hlavní národní divadelní cenu Zlatá maska 96.

V roce 1996 dokončila hru You, jejíž premiéra proběhla v režii Jevgenije Kamenkoviče opět ve studiu Petra Fomenka (český překlad Vlasta Smoláková). Po raketovém startu se na několik let odmlčela, založila rodinu a snila o svém scénáristickém debutu ve světě filmu. Po rozvodu se vrátila hrou Letí (překlad Bubníková/Maliti) k psaní pro divadlo, hru nakonec uvedla ve vlastní režii, což jak sama říká, jí sebralo poslední ideály a opět na několik let přestala psát. Její zatím poslední hra Olimpia vznikla na objednávku Divadla Petra Fomenka, které ji uvedlo v listopadu 2013. U nás měla premiéru v podání divadla OLDStars v komrní scéně H2O v roce 2015.