Naše třída

Tadeusz Slobodzianek (Polsko)

NAŠE TŘÍDA (NASZA KLASA)

z polštiny přeložila Eva Bergerová

7 m, 3 ž

Hra vypráví příběh 20.století prostřednictvím jedné nejmenované, avšak konkrétní polské vesnice. Odehrává se v 19 „lekcích”- školních hodinách. Hrdinové ve škole prožívají první dětské roztržky a dělení na židy a katolíky. Zatím ”jen” v rámci dětské hry. Tlak společnosti, rodičů a politického vývoje je dlouho neudrží ani v tomto stavu dětské nevinnosti. Již ve vyšších ročnících začnou rvačky a rasové, třídní a náboženské konflikty nabírat na drsnosti.

Příběh dále rozkošatí objevem komunistické filosofie, zamotá se příchodem Rusů, posléze Němců, válkou, komunistickým režimem a nakonec snahou o demokratickou společnost. Ukazuje se, že za všechny zločiny si mohou lidé sami. Kdo je v jednom režimu nahoře, v dalším je perzekuován. Každá postava provede nějaký zločin, ale zároveň také někomu zachrání život. Lidé se vraždí, znásilňují, kradou, milují, udávají a schovávají v prostoru jedné jediné vesnice, která je zároveň odrazem celého světa. To vše z dálky sleduje a komentuje Abram, kterého poslali na studia do Ameriky, kde již zůstal. Stal se z něj Američan a nemůže uvěřit, že jeho vlastní lidé jsou schopni takových zvěrstev.

Hra končí otázkou, proč jsme vlastně žili. A konstatováním, že naše životy byly zbytečné. Chtěli jsme být šťastni, nebyli jsme... I když na konci se objeví malé světélko nejisté naděje.

Hra nemoralizuje, je napsaná dokumetárním způsobem, ve kterém se mísí minulý čas vyprávění se skoky do současnosti. Část textu je napsaná ve verši – rytmizovaným jazykem.

Svou strohostí a věcností působí hra velmi naléhavě - jak strukturou děje, stylem vyprávění i obsahem je naprosto vyjímečná v kontextu současné evropské dramatiky.

Hra byla u nás poprvé uvedena v divadle Komedie (Company.cz) v prosinci 2012.