Nach der Liebe beginnt ihre Geschichte

Botho Strauss (Německo)

NACH DER LIEBE BEGINNT IHRE GESCHICHTE (PO LÁSCE ZAČÍNÁ JEJÍ PŘÍBĚH)

2 m, 3 ž a řada dalších postav

„Dnešní lidé nemají nic než peníze," říká v závěru Celia, zvláštní mystický hybatel dění v celé hře. A pokračuje: „Vývoj posthumánní společnosti provází desenzibilizace." Tyto její výroky jsou demonstrovány na historii manželství Kiro a Astel, u nichž Celia pracuje jako služebná. Astel neboli Athur Stephan (51) je městský architekt vlastnící prosperující firmu Beaumond. Jeho žena Kiro neboli Kim Rose (40) byla původně zaměstnankyní firmy, se kterou si Astel začal milostný románek, až se stala zazobanou paničkou nudící se v rodinném sídle. Jediný syn Tony, vzešlý z jejich svazku, utekl z domova v 16 letech, je závislý na drogách a hraje kdesi v pochybném malém divadle. To jsou ovšem fakta, která lze dedukovat teprve zpětně, protože hra je roztříštěným sledem fantaskních obrazů, v nichž se zjevuje velká řada postav. První obraz nazvaný Zasněžená zahrada představuje mlčící pár, mezi nímž se pohybuje Celia. Ta pronese repliku: „Love restored, po lásce začíná její příběh," a rozhodne se, že zatuhlému manželství vstříkne trochu života do žil. Z defilé postav zjevujících se u brány do zahrady vybírá Undulu, jejíž jméno poukazuje k nule, ondulaci či životodárné vlně, která náhle vstoupí mezi oba manžele: Undula se stává sekretářkou firmy Beaumond (Krásný svět), „kde i čas si dává na čas".

II. díl hry s titulem Erotony - částice nedělitelného představuje tři vize žárlivostí zasažené Kiro. Kiro nejprve vidí, jak se její dům před jejím očima rozplyne a ona najde svou vlastní lebku. Posléze pozoruje jakéhosi inženýra, který s výrokem: „Lidský pár, to je něco, co si musíte představit jako systém, který má tendenci k přehřátí," spoutal pevnou sítí svou ženu s jejím milencem v poloze, ve které je nachytal in flagranti, a nyní se baví jejich směšným umíráním ve věčném milostném objetí. A napotřetí sleduje Kiro balábile postav, například ženu houpající se na dřevěném koníkovi - svém vlastním manželovi, zatímco Celie staví pyramidy z kostek se slovy vztahujícími se k tématu lásky, jimž vždy vévodí výraz „lítost". Ve třetí části hry se tvrzení z titulu naplňuje: Undula v krátké sukýnce leze do nebes po žebříku, ale padesátník Astel už nemá sílu šplhat za ní a v symbolické závěrečné scéně se vrací s Kiro branou do jejich společné vily. V jejích dveřích je vítá Celia slovy: „Je to zase jako dřív." A Kiro dodává: „Jako to nikdy nebylo." Hra díky bohatosti zmíněných obrazů nabízí velké kreativní možnosti pro scénickou realizaci.