Možná je na střeše kůň

Jiří Šotola (1924 - 1989)

MOŽNÁ JE NA STŘEŠE KŮŇ

V domku na vesnici žijí dvě staré sestry a manžel jedné z nich. Hra ukazuje lásku a péči obou sester, se kterou se jedna o druhou dokáží až dojemně starat, dokonce před sebou ze soucitu navzájem tají úmrtí jejich třetí sestry. Zároveň jsme svědky jejich řevnivosti, vzájemného osočování, výčitek a léta starých křivd. Johan, jediný muž v chalupě, z místy velmi dusné atmosféry utíká, čas od času se ztratí, aby se vždy vrátil odhodlán nějakou dobu zůstat. Ženy žijí ze dne na den, jejich hlavními tématy jsou kromě letitých sporů především jejich zdravotní stav a každodenní příprava jídla. Velmi vítanou je vždy návštěva místního lékaře, kterého obě obdivují, nebo nečastá rodinná návštěva, dcera jedné z nich občas přijíždí i se svými potomky. Johan se na základě rad lékaře pokouší obě staré ženy přimět k zájmu o život a okolní svět, jeho snaha však selhává. A tak v době velmi nepříznivé, kdy Johan je někde na svých toulkách, a kdy si sestry vyčítají i to, co za ta která za ta léta projedla, ze vzteku a ponížení řekne jedna druhé, co nějakou dobu tajila: sedmnáctiletá vnučka je těhotná a její rodiče ji vyhánějí z domu. Zpráva však má úplně opačný efekt, neraní, ale naopak dá staré ženě šanci být něco platná, nabídnout vnučce pomoc a přístřeší. Obě sestry se začnou těšit a chystat, mají však své pochybnosti, zda se jejich plán vydaří. Vše však končí šťastně, když se v závěru objeví Johan, který z Prahy vnučku přivádí.