Moonlight

Harold Pinter

MĚSÍČNÍ SVĚTLO (Moonlight)

Překlad František Fröhlich

4 muži, 3 ženy

První celovečerní hra H.Pintera od známé Zrady měla premiéru r.1993 v divadle Almeida, odkud byla přenesena do West Endu. Smrtelně nemocný otec, kdysi zřejmě vysoký vládní úředník, trácí čas hovory se ženou, která bdí u jeho lůžka - ty se většinou točí kolem flirtu obou manželů s krásnou Marií. Jen někdy vystoupí na povch pravá příčinu jeho zoufalství: jeho synové se zdržují neznámo kde a nikterak nespěchají k lůžku umírajícího. Těmito syny jsou muži, jejichž pinterovsky záhadné dialogy se se scénami s otcem střídají. Jeden z nich o sobě prohlašuje, že je básník, druhý, že je nemocný, a oba společně donekonečna probírají účast, hlasovací procedury a zasedací pořádek na jakýchsi schůzích, recepcích a pohřbech, ve zřejmé parodii prázdného života, britských vyšších tříd (a tedy i jejich otce).

Pinter neponechá starému muži žádnou naději. Marie se svým manželem přichází navštívit nemocného (skutečně, nebo v jeho představách?), ale celá vizitace je spíš trapná než dojemná: oba návštěvníci odmítají vzít jeho chorobu na vědomí - je to lhostejnost, nebo obava z konverzačního tabu? Matce se nakonec podaří zjistit pobyt svých synů - ti se však, když v telefonu poznají její hlas, ohlásí jako čínská prádelna. Šokovaná žena se vzmůže jen na dotaz, zda jejich firma čistí rovněž chemicky. Dlouhá trapná - a bolestná scéna. Podobně bolestná jako detail natažené ruky umírajícího k odvrácené ženě, která o tomto zoufalém gestu nemá tušení, a tak se jejich ruce minou