Marta Peschek jde do nebe

Karel Steigerwald

MARTA PESCHEK JDE DO NEBE

1 m, 1 ž

komedie - groteska

Otevře se po smrti nebeská brána každému? Nebo je nebe jen pro vyvolené? I takové otázky si klade tragikomická dvojice v této rozhlasové hře. Levicová intelektuálka Marta, která se chce za své pozemské utrpení dostat do nebe, se u nebeské brány setkává s nebeským hlídačem Hofmanem, hrubým a protivným dědkem, který je na ni sprostý, agresivní, dělá ji primitivní naschvály, nechce ji pustit do prostoru, který on hlídá, a nebe jí odpírá. Vševědoucně ji odkrývá nepříjemné pravdy z jejího života, připomíná ji ošemetné stránky minulosti. Marta je nakonec (možná) do Nebe přijata a v metaforickém konci Hofman končí na zemi s šípem v zádech.

Text se snaží zneklidnit naši obrazotvornost i svědomí, zasvěceným by mohl připomínat různé příhody, které se staly dramatikovi Bertoltu Brechtovi. Sám autor ve hře vidí jakousi „pochmurnou poctu dvacátému století". Hra se vyznačuje sarkastickým komentátorstvím a glosátorstvím především Hofmana, pokouší se vnést do stojatých vod zdánlivého společenského sebeuspokojení (zde Marty) morální neklid. Autor pracuje i s hovorovou češtinou a vulgarismy, tím se také pokouší vystihnout dobové ukotvení znepokojivé zápletky.