Louis a Louisa

3 m, 2 ž, 1 hlas

Když bylo Louise osm let, dostala od rodičů vysněný dárek - adoptovala na dálku za 20 euro měsíčně Louise, chlapečka z jižní Ameriky. Teď je jí ale osmnáct a Louis stojí u dveří jejich domu, zářící úsměv, jihoamerický temperament. Přijel za nimi, patří přeci do rodiny. Louis po pár měsících svého pobytu totálně přehází zavedené měšťanské rodinné pořádky. Otec Karl pozbude pozici středu pozornosti a ponoří se do kutilství ve sklepě, matka Mia, poněkud mdlejšího rozumu, je závanem jihoamerického vzduchu mírně řečeno rozrušena, zasněná Louisa je zmatená citovým vzplanutím k Louisovi a Theo, stále znuděný bývalý přítel Louisy, už ničemu nerozumí. Celá rodina se zkrátka díky exotickému hostu ocitne ve výjimečném stavu.

Ani láska Louisy k Louisovi není možná: ona pochází ze spořádané maloměstské rodiny, on ze slumu: ostatně i titul hry ironicky upomíná na tituly románků pro dívky, kde láska šťastných milenců vrcholí svatbou. Text je plný absurdní a místy až brutální komiky, která se mísí s ironicky romantickými pasážemi, za pomocí cynických dialogů.

Charaktery postav však nejsou černobílé - sonnyboy z jižní Ameriky není jenom optimistický naivka a v rodině začínají na druhé straně klíčit xenofobní nálady. Hra pokládá dnes aktuální otázky - je vůbec možné soužití tak rozdílných povah, v širším kontextu kultur? Louis nakonec z rodiny odejde ve stylu „po mně potopa". Kolik podobných Louisů však čeká před branami Evropy? Humorně je zde podána problematika globalizace, srážky dvou odlišných světů, kdy si nemůže být ani typická maloměstská rodina jista svými zvyky a svým biorytmem.

Hra měla premiéru v divadle Schauspielhaus v Hamburku v prosinci 2007 v režii K. Schumachera, jenž je i spoluautorem. Česká premiéra proběhla v Divadle Na zábradlí v dubnu 2010, dalšího uvedení u nás se hra dočkala v JD Č. Budějovice v dubnu 2014 (režie I. Krejčí).