Lenin´s Shoe

Saviana Stanescu (Rumunsko)
LENIN ´S SHOE (LENINOVA BOTA)
5 m, 2 ž

Hra o vykořeněnosti, volání o pomoc a nemožnosti dorozumět se.
Ivan, ruský emigrant z počátku devadesátých let, vede v New Yorku restauraci U Strýčka Váni. Obchodně se mu evidentně daří, trápí ho ovšem jeho šestnáctiletý syn Vladimír, který poslouchá černošský rap, tráví čtyřiadvacet hodin denně u svého počítače, více než stokrát se pokusil spáchat sebevraždu a systematicky ničí všechny pečovatelky - ilegální emigrantky. Ty Ivan najímá, aby se o jeho pubertálního potomka na vozíčku staraly.
Do rodiny pronikne a Vladimírovi trochu porozumí až ta poslední, Jasna, Rumunka provdaná za Muslima ze Sarajeva. Vzdělaná žena, novinářka, musí opustit rodinu, s níž do NY utekla před válkou (sedmnáctiletého Alexe a Hassana, někdejšího slavného básníka), aby mohla vydělávat peníze. Péče o Vladimíra vyžaduje nepřetržitý pobyt, zajistí však dost prostředků, o něž je jinak v domácnosti nouze. Jasna se vzepře machistickému (a přitom zraněnému a v cizí zemi nejistému) muži a opustí i syna, který ji ve svém problematickém věku rovněž potřebuje.
Když Ivan odjede na pracovní (a jeho pracovní mise je velmi pofidérní!) cestu do Ruska, Jasna se snaží spolu s Vladimírem a Irinou, což je Vladimírova dvacetiletá milenka, slavit Vánoce. Do domu přijde i Alex, Jasnin syn. Všechny tři děti se - notně posilněny vodkou - spiknou proti Ivanovi a rozhodou se, že ho zabijí. Irina se cítí jako zhrzená milenka, Vladimír nedokáže pojmenovat spoustu věcí, a tak svého otce nenávidí, Alex se konečně dostává do společnosti, kde může uplatnit své schopnosti a vyrobit smrtící trhavinu.
Vesměs jde o portrét ztracené generace, která ztratila jazyk (byť angličtinu ovládají dokonale), aby se dorozuměla. O nic líp na tom nejsou ani jejich rodiče - ukáže se, že Ivan je zapleten ve dvojí špionáži, Jasna zase podléhá jeho citové nabídce. Příběh má otevřený konec, v němž není jasné, zda bomba skutečně exploduje, nicméně na cestě k němu se všechny figury odhalí a dají nahlédnout do pravé podstaty své bolesti. Nevíme však, zda pochopí.
Hra pracuje s bohatou metaforikou a provázanými motivy - Hassan nedokáže komunikovat anglicky, ale píše nádherné verše v mateřštině, Vladimír nechce mluvit s nejbližšími, ale píše si velmi otevřený blog pro kohokoliv na internetu, Alex nakonec napíše báseň, která ho spojí s otcem atd. Jedna generace o své minulosti mlčí, druhá se jí chce zbavit. Generálním motivem je pak smrt, o níž tak často mluví rapové písně, definitivní řešení všech problémů.
Text je trochu schematický, ale v každém případě napínavý, byť vypovídá o komunitě, jejíž život je běžnému českému čtenáři nahony vzdálen.
Hra byla poprvé uvedena roku 2006 v Lark Studiu v New Yorku.