Last Cigarette

Simon Gray, Hugh Whitemore (Velká Británie)

LAST CIGARETTE (POSLEDNÍ CIGARETA)

2 m, 1 ž

dramatizace

Poslední cigareta je adaptací jedné z memoárových knih nedávno zesnulého britského dramatika Simona Graye. Na divadelní adaptaci Gray pracoval (se spoluautorem Hugem Whitemorem) v době, kdy dobojovával svůj zápas s rakovinou. Uvedení textu na scénu se už nedočkal, zemřel v létě 2008. Poslední cigareta měla premiéru v březnu 2009.
Text je rozpravou tří osob. Všechny mají totéž jméno (Simon 1, 2 a 3) a reprezentují různé stránky autorova já (Simon 3 je dokonce žena). Sedí okolo stolu a vzpomínají na dětství a na jídlo na příděly, na matku, která jednou ve spěchu odešla s domu "pro mléko" a vrátila se až za několik let, na otce, který měl osm let poměr se svou sekretářkou, a když to matka zjistila, odmítla se rozvést, na mladšího bratra, který se během let proměnil z rozkošného chlapečka v beznadějného alkoholika a upil se k předčasné smrti. Hlavním tématem rozhovoru je ale vlastní smrt. Okamžik zjištění, že dým z cigaret nebyl jenom hezkou kulisou dosavadního vyprávění, ale osudovým předznamenáním závěrečné lékařské diagnózy, je zřetelným předělem textu. Zprávu o blížící se smrti Simon přijímá s hrůzou, uvažuje o sebevraždě a pokouší se utopit během letního odpoledne na dovolené u moře. Opustí ho ale vůle a přemůže láska ke světu a životu. Graye neopouští humor, s ironií například do textu vkládá zmínku o situaci, kdy mu, bezmocnému starci, krásná lékařka zcela bez emocí zavádí cévku.
Rozprava má nakonec velmi optimistický závěr. Při návštěvě onkologie lékař Simonovi oznámí, že pacientův stav je stabilizovaný a lze přepokládat, že místo původního roku může počítat s prodloužením života na celých 18 měsíců. 18 měsíců, jaké štěstí.
Paradoxem je, že Gray si nakonec prodlouženého času neužil. Zemřel nečekaně na aneurysma.