Láska, sláva a smrt Medarda Klahra

Jaroslav Vostrý

LÁSKA, SLÁVA A SMRT MEDARDA KLAHRA

10 m, 4 ž

Hra podle „dramatické historie" Arthura Schnitzlera (Der junge Medardus) je zasazena do Vídně roku 1809 okupované Napoleonovy vojsky. Vostrý zde řeší otázku možností nenávisti a lásky, ukazuje přizpůsobivost člověka změnám systému, prospěchářství, udavačství i schopnost sebeobětování.

Dva rozdílné světy, měšťanský a svět intrikující šlechty, jsou propojeny osudovou láskou sestry Medarda Klahra a bratra markýzy Hélčné. Oba dva se milovali a tragicky zemřeli. Pokračování tohoto příběhu, vztah Hélčné a Medarda Klahra je ústředním motivem hry. Idealista Klahr, posedlý potřebou vykonat veliký čin, se seznámí s Hélčné, bezcitnou intrikánkou. Zamilují se do sebe, i přes to, že Klahr chtěl Hélčné nejdříve ponížit a ona si přála jeho smrt. Na začátku hry je Napoleonovo vojsko před Vídní, kde se mobilizuje, později je již Napoleon v Schönbrunnu a „vlastenci" si začínají zvykat na nový režim, udávají nebo jsou popravováni. Hélčné se provdá za markýze Bertranda, ale protože ho nemiluje, pošle ho na smrt do Paříže vytvořit opozici ke svrhnutí Napoleona. Ve chvíli, kdy pochopí, že Napoleona nesvrhnou, žádá Medarda, aby ho zabil. On pochopí, že ho využívá pro své zájmy a odmítne ji. Helčné se stane milenkou Napoeona. Před odchodem Napoleona z Vídně, potká Medard Hélčné a zabije ji. Ve vězení za ním přijde Napoleonův vyslanec a nabízí mu svobodu, protože odstranil atentátnici, která se Napoleona chystala zabít. Medard cítí, že zklamal své ideály, a proto svobodu odmítne a raději se nechá popravit. Jeho smrt je prázdným gestem nešťastného mladého muže. Pohřeb má pak být s tragickou absurditou propagandisticky zneužit systémem, proti kterému chtěl bojovat.