Labyrint světa a ráj srdce

5 m, 1 ž (počet je variabilní)

dramatizace

Nejznámější dílo českého humanismu i baroka, jež všichni znají z učebnic, ale jen málokdo knihu přečetl celou. Jak sám Komenský shrnuje děj svého díla v úvodu: „Světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání; ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází“.

Výborná dramatizace disponuje 6 postavami (jejich počet je ale variabilní, záleží na inscenátorech) a citlivě upravuje Komenského archaický jazyk do srozumitelnější a vnímatelnější podoby, aniž by ztratila cokoliv z jeho poetiky a zvukomalebnosti; živelně míchá starý příběh s aktuálními obrazy naší doby. Dramatizace pracuje s větší možností improvizace – zvláště ve IV. kapitole, kdy se Poutníkovi představuje lidská společnost; tam záleží na inscenátorech, zvolí-li nonverbální, pantomimické vyjádření situací či nechají vzniknout situacím činoherním. Dramatizace dokazuje, že i starý text a archaický jazyk lze aktuálně uvádět i dnes a že mnohé z Komenského témat jsou stále aktuální - měla premiéru v září 2008 v divadle V Celetné v režii F. Nuckollse - výraznou složkou byl obraz i hudba (Milan Cais). Derniéra inscenace proběhla v březnu 2011.

„Typově zajímavě vybraní herci rozehrávají malé symbolické příběhy lidského chování, přístupů k životu, kontaktů a konfliktů, mocenských choutek, nedorozumění a sblížení. Poselství vyznívá naléhavě a velmi aktuálně.“ (Jana Soprová, Scena.cz)

„Na prknech Celetné se neodehrává žádná zkostnatělá didaktická orgie, nýbrž živá a svěží inscenace, ve které se stále aktuálnější Komenského alegorická kritika světa, umění i vědy prolíná s vtipnými pantomimickými vsuvkami i celkem povedeným scénickým řešením a hudbou Milana Caise (Tata Bojs).” (Vítek Schmarc/ Metapolis.cz)