Kränk

Martin Heckmanns (Německo)

KRÄNK (NEMOHOUCNEJ)

2 m, 3 ž

Ve hře, která může být zároveň i jakýmsi rafinovaným jazykovým výzkumem, se setkávají dva páry. Prvním je otec, jenž sám vychovává svého bouřliváckého syna Ernka (jenž popisuje naschvál realitu jinými slovy než jeho otec). Druhým je matka, jež sama svéhlavou dceru Rózu. Oba rodiče se seznámí v práci a mají spolu románek – děti se tak spolu spřátelí. Mladí odmítají řeči svých rodičů a snaží se vytvořit svoji vlastní, obsažnější řeč. Dvě generace tak na sebe narážejí především z jazykového hlediska a nemohou již nalézt společnou řeč. Navíc ve hře vystupuje další postava, matka Ernka, Iris, která se v psychiatrické léčebně snaží najít vyhranění a vymezení sebe sama – pokouší se znovu najít „normální řeč“ společnosti tam venku, a tak se vrátit domů...

Boj syna proti otci, boj mládí proti stáří, boj pohlaví – to jsou hlavní témata této jazykově vytříbené hry - postmoderní grotesky, jež si pohrává s různými jazykovými polohami. Hra byla uvedena v březnu 2004 v Schauspiel Frankfurt (režie: Simone Blattnerová) a zúčastnila se také soutěžního festivalu Mülheimer Theatertage 2004.