Kocour

Pavel Trtílek

KOCOUR (na motivy hry Johanna Ludwiga von Tiecka, 2001)

10 kritiků, 20 herců

Krátká, bezstarostní hříčka, jejíž hlavní dějovou osou je známý příběh chytrého kocoura, který pomůže svému chudému pánu k lásce krásné princezny. Autor opět využívá svůj oblíbený princip divadla na divadle. Jeho nástrojem je zde skupina kritiků - porotců jakéhosi festivalu současné hry. Kritikové i autor vstupují do děje méně i více stupidními komentáři, které věrně navazují na představy o kritické tuposti. (Šotkovský: Je to znamenitý vladař. Koller: Ale zabil svou manželku. Pokud je to pohádka, měl by jít dětem příkladem. Potom se nedivte, že se ve školách střílí. Viceníková: Proč má ale na hlavě korunu a v ruce žezlo, když mluví s vlastní dcerou? Koller: Máte pravdu, úplně tím ruší představu něžného otce.")

Neustále zcizovány jsou i zásady pohádkového vyprávění - Princezna se zahloubá nad citací z Elfriede Jelinekové a zlý král Zákon předvádí svou úplatnost a cynickou krutost. Snadné, nenásilné a vtipné kompilování žánrů je ostatně jednou z autorových velkých předností.

Pohádka sice nakonec šťastně dopadne, vzteklí kritikové ale odejdou ještě před happyendem a autorovi nezbývá, než přijmout porážku.