Keine Arbeit für die junge Frau im Frühlingskleid

Roland Schimmelpfennig (Německo)

KEINE ARBEIT FÜR DIE JUNGE FRAU IM FRÜHLINGSKLEID (MLADÁ ŽENA V JARNÍCH ŠATECH NEMÁ PRÁCI)

3 m, 2 ž

"Pět nezaměstnaných herců stojí po uzavření svého divadla před starou rudou oponou. Další popis už není potřebný – není to důležité, ale bolestné“. Tolik úvodní scénická poznámka, jež zároveň rámcově objasňuje, o co ve hře jde. Formálně jsou jednotlivé příběhy herců a lidí od divadla navzájem fragmentálně propojeny, některé jsou pravdivé, jiné ješitně vymyšlené. Jazyk hry je poetický a jednotlivé rozhovory a absurdní, na první pohled nelogická zauzlení, slovní hříčky a narážky na konkrétní role a postavy se osvětlí až postupně.

Herci se objevují po dvou na scéně a vyprávějí tyto zvláštní příběhy, jako by ze sna, neustále se střídá ukotvení v realitě a odbočky do fantazie... K závěru se starší herečka s ostatními rozloučí – dostala angažmá v New Yorku do muzikálu My Fair Lady. Není na onu roli příliš stará? „Nejsme přeci u filmu, ale u divadla,“ zní odpověď.

Hra byla uvedena v dubnu 1996 v mnichovské Kammerspiele v režii P. Boysena.