Kdybys umřel…

Florian Zeller (Francie)

KDYBYS UMŘEL... (SI TU MOURAIS)

Z francouzštiny přeložil Julek Neumann

2 m, 2 ž

Třetí hra Floriana Zellera navazuje na téma obou předchozích dramat (Ten druhý, Manéž) a dále je rozvíjí. Žárlivost tentokrát zkoumá na půdorysu truchlení a věcí, které si člověk najednou nemůže ověřit. Zvláštní poetický styl, charakteristický pro jeho první a druhou hru tentokrát proniká do textu společně s realitou vztahu, o jehož skutečné podobě máme až do konce pochybnosti. Fantom zemřelého manžela je od začátku do konce zhmotněn na jevišti jako temná hrozba vzpomínek, ale zároveň vstupuje do příběhů a přehrává scény, o nichž se nikdy nedovíme, zda jsou jenom výplodem Anniny představivosti, nebo zda je její podezření oprávněné. Žárlivost postupně prosakuje, zkresluje perspektivu a otravuje vzpomínky, a zpochybňuje tak jejich pravdivost.

Lékařka Anne po smrti svého manžela Pierra najde poznámky, z nichž vyplývá, že se chystal psát hru o herečce, kterou jednou potkal. Drama mělo být o ženatém muži, který vede dvojí život. Anne má pocit, že se jedná o autobiografickou hru, a do posledních týdnů života s Pierrem si promítá možnost tohoto - fiktivního? - vztahu. Ve vzpomínkách hledá náznaky toho, že zemřelý nebyl tím, za koho ho považovala. Jde navštívit herečku Lauru, která byla zjevně inspirací pro Pierrovu hru, a dožene ji k tomu, aby prohlásila, že s Pierrem strávila noc v jeho kanceláři. Odvrhne loajální přátelství Pierrova nejlepšího kamaráda Daniela, a vyslechne - fiktivní? - doznání Laury, která je jakoby Anniným zrcadlovým odrazem. Přehrává si v duchu poslední setkání s Pierrem, ale až do konce hry nemá jistotu, jestli se s ní mrtvý v duchu rozešel, nebo jestli ji i nadále miloval.