Jedermann

Katalin Thuróczy(ová) (Maďarsko)

JEDERMANN

z maďarštiny přeložila Ana Okrouhlá

5 m, 5 ž

moralita - černá groteska

Postava středověkých moralit, hříšný Jedermann (nebo také Everyman, Kdokoliv) se na konci své životní pouti snaží vyhnout smrti a soudu před Bohem a postupně obchází alegorické postavy, aby ho před koncem zachránily (např. Bohatství, Přátelství, Víra atd.). Nic a nikdo mu ale nepomůže a musí se smrti poddat.

Hra využívá formálně půdorys morality (hlavní postava hříšníka Jedermanna, alegorické postavy na Zemi, v Nebesích, v Pekle), nicméně aktualizuje děj do současnosti. Na začátku diskutuje Bůh se Smrtí o lidstvu bez morálních zásad a pošlou pro Jedermanna, který má předstoupit před Boha, archanděly. Ti mají vizáž mafiánských drsňáků - Jedermanna vytáhnou z postele, brutálně zmlátí a chtějí odnést do Nebes. Jedermann si vyprosí tři dny, ve kterých se snaží najít zastání - manželka je již po čtvrté v jiném stavu, nejsou peníze... Co dál? Jen tři dny...

Alegorické postavy jsou zasazeny do dnešních reálií - Přátelství v zakouřené hospodě se nechce k Jedermannovi znát, Bohatství půjčuje peníze jen na vysoký úrok, Čas představuje starý bezdomovec, jenž se pomalu šourá s kastrůlky do Armády spásy. Smrt převlečená za Nemravnost je sexy svůdkyní v baru. Peklo je zobrazeno jako útočiště těch, kteří jsou na dně - uprostřed krabic a odpadků živoří Nuzota, Neduh, Bezradnost, Cynismus, Úzkost... Jedermann uniká z Pekla k Laskavosti (své matce). Ta se ale ptá v této svízelné situaci na čisté ponožky a úspěchy v zaměstnání. Mládí (Jedermannův syn) si s otcem nemá co říct, Věčnost (obvodní lékař) konstatuje celkovou vyčerpanost organismu. Jedermann předstupuje před Boha a za volání archandělů „Diktatura!!!" se strhne nepřehledná rvačka, při níž létá vzduchem krev a peří z andělských křídel. Po bitce je utlučený Jedermann shozen na Zemi a pouze nuzné postavy z Pekla a bezdomovec Čas se sklání nad jeho tělem...